Opatření o důchodech prosadily dvě ze tří koaličních stran, nejsilnější Směr-SD a Slovenská národní strana (SNS). Pomohly jim k tomu hlasy krajněpravicové Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, strany Sme rodina lídra Borise Kollára a několika nezařazených poslanců.
Část opozice a neparlamentních stran zavedení třinácté penze spolu s dalším návrhem vlády na zdvojnásobení přídavků na děti označila za předvolební korupci.
Schválený zákon o dodatečné penzi ještě posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která ho může vetovat. Jednu penzi ročně navíc ve výši průměrného důchodu pro daný typ pobírané penze by poprvé mělo podle zákona už letos dostat na pětimilionovém Slovensku asi 1,4 milionu lidí.
Kromě starobních důchodců získají dodatečnou penzi také například invalidé či příjemci vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Stát to v tomto roce přijde na více než 442 milionů eur (11,1 miliardy korun).
S iniciativou přišla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, jejíž popularita dlouhodobě klesá. Směr-SD podle průzkumů poprvé od roku 2006 nemá zcela jisté vítězství v parlamentních volbách, které Slováky čekají v sobotu.
Přáli byste si taky, aby český parlament schválil 13. penze?
Třináctá penze, kterou Směr-SD sliboval již před deseti lety, nahradí stávající vánoční příspěvek důchodcům. Dodatečná penze bude vyšší než zmíněný příspěvek, jehož nejvyšší suma loni stoupla na 200 eur (přes 5 000 korun), tedy na dvojnásobek předchozí částky.
Parlament měl jednat také o zrušení dálničních známek, v tomto bodě však poslanci neschválili zkrácený legislativní proces. Na schůzi pak vyslovili nesouhlas s Istanbulskou úmluvou.
Smlouvu odmítlo 96 z 113 přítomných poslanců. Podle pravidel se však o mezinárodní smlouvě nemůže hlasovat dříve než 30 dní od jejího předložení parlamentu vládou, upozornil Denník N. Kabinet premiéra Petera Pellegriniho tak učinil teprve před dvěma týdny.
Poradce prezidentky, právník Peter Kubina už dříve podle listu podotkl, že není možné úmluvu projednat ve zkráceném legislativním procesu.
Prezidentka, která se před zvolením hlavou státu netajila svými liberálními názory, už dříve ohlásila, že rozhodnutí sněmovny bude respektovat. Istanbulskou úmluvu podepsalo Slovensko už v roce 2011, až do úterý však sněmovna v rámci ratifikačního procesu o dokumentu nehlasovala.
Právě na to upozorňovala Čaputová, kterou například šéf parlamentu a vládní SNS Andrej Danko v uplynulých týdnech opakovaně kritizoval, že nehodlá oznámit Radě Evropy i Evropské unii odmítavý postoj Slovenska k úmluvě. Dokument je prezidentským typem smlouvy.
Loni slovenský parlament sice schválil dvě usnesení proti istanbulské úmluvě, podle prezidentky však šlo o politické deklarace a nikoliv o hlasování o samotném dokumentu. Proti němu dříve v tomto měsíci protestovaly v centru Bratislavy stovky věřících.
Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění kroků proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.
Podle slovenských kritiků se text úmluvy nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě a zabývá se „rodovou ideologií“, tedy genderovými otázkami.
Úmluvu podepsalo v roce 2016 také Česko, kde dokument rovněž vyvolal rozporuplné reakce. Česká republika patří k zemím, které dokument dosud neratifikovaly. Podle kritiků, k nimž patří - stejně jako na Slovensku - především konzervativci či katolická církev, není úmluva zapotřebí, neboť by proti sobě stavěla muže a ženy. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.
