Čas na podání kandidátek mají strany a hnutí do konce listopadu. O tom, že se opozice spojí, aby vytvořila blok proti vládní straně Směr-SD a zabránila jejímu příklonu ke krajní pravici a národovcům, mluvili lídři stran opakovaně.
Sociální sítě zaplavovali avízy o podpisu koaliční dohody a nadějeplnými příspěvky, společně také v polovině října symbolicky vystoupili na pódiu v Bratislavě a slíbili změnu.
„Jsem optimista, jsem přesvědčený, že to zlo spolu porazíme. Změna je na dosah,“ psal tehdy slovenský exprezident a zakladatel nové strany Za lidi Andrej Kiska.
Původně se měla spojit jeho strana se Svobodou a solidaritou (SaS) Richarda Sulíka a hnutím Progresivní Slovensko, které se už dříve dohodlo na koalici s uskupením Spolu. Kiska však prosazoval šestikoalici, v níž by kromě zmíněných subjektů byly i křesťanská demokracie (KDH) a uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče.
To by podle něj opozici dalo šanci nejen volby vyhrát, ale i získat většinu v parlamentu a sestavit vládu. S nápadem však narazil a nakonec ve čtvrtek oznámil, že jde partaj Za lidi do voleb samostatně a s žádnou opoziční stranou se nespojí.
Velká koalice tak padá a rozhádaní politici se teď obviňují, kdo za to může. Podle Kisky je příčinou křesťanská demokracie (KDH). Její šéf Alojz Hlina už minulou sobotu ohlásil, že jeho strana se o voliče bude ucházet samostatně.
A Matovič označil širokou koalici za „hloupý nápad“, podle něj by „spousta lidí nevolila takového kočkopsa“. Případná koalice se silnějšími stranami by totiž mohla posílit jejich vyhlídky, ale spojenectví liberálů a konzervativních uskupení by mohlo voliče i odradit.
Všechny strany demokratického bloku si nedohodou zkomplikovaly svůj cíl nahradit Směr ve vedení státu a některé i šanci dostat se do parlamentu. Podle průzkumů veřejného mínění se nejméně tři opoziční strany pohybují jen těsně nad hraničním pětiprocentním prahem.
Opoziční lídři slibovali spolupráci:
Pokud by se však do parlamentu dostaly, mohly by podle slovenského politologa Pavla Baboše získat víc mandátů samostatně než ve velkém bloku. „Z vícera výzkumů, které jsme dělali, není spojování se pro lidi až tak důležité. Voliči chtějí vidět, že strany umí spolupracovat hlavně po volbách, kdy budou vládnout, ne před volbami,“ řekl Baboš pro deník Sme.
Vládu po turbulentním vývoji ve slovenské politice, který nastal v březnu 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, nyní vede premiér Peter Pellegrini. Kromě Směru je v koalici ještě Slovenská národní strana (SNS) pod vedením předsedy parlamentu Andreje Danka a slovensko-maďarský Most-Híd Bély Bugára.
Podpora Směru u voličů klesla na asi dvacet procent, přesto je strana znovu favoritem voleb. Opozice už dříve vyloučila případnou spolupráci s ním i jeho koaličními partnery. A všechny strany včetně Směru vyloučily koalici s krajně pravicovým uskupením Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. To by po volbách mohlo vést k patové situaci, kdy předpokládaný vítěz Směr zůstane bez partnerů k vytvoření vlády.
Návrat potvrzen. Mečiar vyhrál hlasování a je v čele Slovenské ligy |
Kromě zmíněných stran se voleb zřejmě zúčastní ještě několik nových subjektů. V poslední době vznikla Dobrá volba bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Druckera či strana Vlast někdejšího prezidentského kandidáta Štefana Harabina.
Ten chvíli koketoval s možnou spoluprací s kotlebovci, nakonec se s nimi však nedohodl. Do politiky se také vrací expremiér Vladimír Mečiar v čele Slovenské ligy. Jak on, tak Harabin a Drucker jsou v posledních průzkumech pod hranicí volitelnosti.
Marian Kotleba po neúspěšném jednání se Štefanem Harabinem odešel z tiskové konference předčasně: