Slováci dali přednost osvědčeným ale stárnoucím bojovníkům. Patrně posledním svého druhu. Otázkou je, zda je potřebují nebo zda je o více o politické rozhodnutí.
Slovenská vláda počátkem července schválila nákup 14 kusů nejmodernější verze amerických stíhaček F-16, tedy s označením 70/72. Mají nahradit dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používají i nejbližší sousedé - Česká republika a Maďarsko. Bratislava přitom se Švédy vyjednávala od roku 2015.
„Verze F-16 Block 70/72 je nejnovější variantou celosvětové rozšířeného letounu. Její výroba se v současné době připravuje, úvodním uživatelem se stane Bahrajn, Slovensko je druhým zákazníkem,“ konstatoval letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor odborného magazínu Letectví a kosmonautika.
Za letouny včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory Slovensko zaplatí 1,589 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 41 miliard korun. První kusy mají slovenské vzdušné síly převzít do tří let od podpisu smlouvy a ten se očekává ještě do konce letošního roku.
Původní záměr, o kterém slovenští představitelé vyjednávali se Švédskem, počítal s pronájmem jen 8 strojů JAS-39 Gripen ve variantě C/D (stejné jako mají Česko a Maďarsko), ale za méně než polovinu. Vyhrála však americká nabídka.
Ta mimochodem Slovensku zaručí prakticky nejvyspělejší nadzvukové stroje v Evropě, pomineme-li nejnovější letoun F-35, jehož pár kusů se zatím na starý kontinent dostalo. V rámci „rodiny“ strojů F-16 půjde dokonce o lepší stroje, než má v současnosti americká armáda.
Čtyřicátník plný špičkové elektroniky
„Letouny F-16 jsou během své služby kontinuálně modernizovány a zdokonalovány. Nejnovější stroje také mají posunutou technickou životnost draku až na 12 tisíc letových hodin, což je vskutku vysoká hodnota,“ uvedl Čadil. Proto podle něj i dnes snesou nové stroje plné srovnání s konkurencí v dané třídě. A to i přesto, že koncept a konstrukce letounu pochází ze 70. let minulého století a nezadržitelně zastarává.
MiG-29 slovenských vzdušných sil
Proti starším verzím budou tyto stroje vybaveny například novou avionikou či výkonným radiolokátorem s aktivním elektronickým vychylováním paprsku AESA typu AN/APG-83.
Jde o klíčovou technologii, která vychází z radarů použitých u nejmodernějších stíhaček takzvané páté generace F-35 Lightning II a F-22 Raptor. Kromě vyššího výkonu, odolnosti proti elektronickému rušení a nižší ceně, nabízí vyšší spolehlivost a schopnost pracovat současně v režimech vzduch-země i vzduch-vzduch. Dokáže tak v jednu chvíli objevit, sledovat a identifikovat mnohem rychleji větší počet cílů na mnohem větší vzdálenosti a také detailně mapovat povrch země, což umožňuje přesnou identifikaci pozemních cílů - od protiletadlových systémů, přes tanky až po obrněnce a vozidla.
Letoun disponuje i systémy pro elektronický boj, pokročilým bojovým datalinkem a vylepšeným digitalizovaným kokpitem s velkým ústředním displejem uprostřed. To umožňuje lepší orientaci pilota na bojišti a efektivnější použití zbraňových systémů.
V neposlední řadě je pak stroj ve standardu vybaven také automatickým systémem předcházejícím střetu se zemí GCAS.
Ten v případě hrozící kolize se zemí, ať už pilot vinou vysokého přetížení ztratí vědomí nebo při manévrech v boji orientaci, dovede automaticky s využitím databáze detailních digitálních terénních map letoun zvládnout tak, aby ke srážce nedošlo a pilot mohl znovu převzít plnou kontrolu.
Mapa uživatelů letounů F-16 a Gripen
Zřejmě poslední svého druhu
Zatímco mnohem mladší Gripen má větší část „svého života“ a množství modernizací ještě před sebou, u stroje F-16 jde v souvislosti s verzí pro Bahrajn a nyní i Slovensko patrně o poslední velká vylepšení jednoho z neúspěšnějších strojů historie. Konstrukčně jde totiž stále o letoun ze sedmdesátých let a výrobce už navíc začal dodávat dosavadním uživatelům špičkovou náhradu v podobě letounu F-35.
Je tedy reálné, že až za nějakých šest sedm let bude Česká republika znovu pomaličku rozhodovat o svém nadzvukovém letectvu vzhledem k blížícímu se konci druhému pronájmu gripenů (2027) a švédské stroje by z nějakého důvodu už nechtěla, bude možné z Ameriky koupit jen F-35. Evropa svůj nový stroj, jehož vývoj společně oznámilo několik zemí, rozhodně ještě mít nebude. A neolétané „efšestnáctky“ navíc s takovými parametry jako pro Slovensko na trhu v té době rozhodně nebudou.
F-16
|
Éra F-16 tak definitivně skončí a přijde éra jeho nástupce F-35, s jehož zařazením počítá většina současných uživatelů F-16 v NATO. Fighting Falcon se nicméně zařadí mezi nejúspěšnější vojenské letouny všech dob. Vyrobilo se ho takřka 4 500 kusů a v současnosti létá v pětadvacítce států. Z evropských spojenců třeba v Dánsku, Nizozemsku, Belgii, Norsku, Polsku, Portugalsku, Řecku nebo Turecku.
Díky své výkonnosti a dobrým manévrovacím vlastnostem se stal jedním z nejužívanějších bojových strojů a zasáhl prakticky do všech novodobých vojenských konfliktů.
Počínaje vzdušnými střety nad Libanonem na začátku osmdesátých let a konče údery proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Stal se určitým standardem v letectvech zemí NATO.
Američané letouny nasadili po boku strojů F-15 v první válce v Perském zálivu v roce 1991. Zapojily se do operací NATO nad Jugoslávií, do tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku nebo proti islamistům z Al-Kájdy a Talibanu v Afghánistánu, kde stroje F-16 nasadily i další země včetně například Nizozemska.
Kromě Spojených států je velevýznamným uživatelem těchto letounů Izrael. První zářezy si stroje F-16 v izraelských službách připsaly v soubojích nad Libanonem. Právě s těmito letouny pak Izrael zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku, později útočily na budovaný syrský reaktor nebo konvoje se zbraněmi pro palestinské radikály. Účastnily se i války s libanonským Hizballáhem a války v Gaze.
A tím se gripeny, které prošly bojovým křtem v podobě průzkumných misí během operací NATO nad Libyí, zatím chlubit nemohou.
Stíhací letouny F-16 tankují za letu:
27. června 2018 |
Slovenské počty ověří čas
Jedno je jisté: slovenské vzdušné síly dostanou do vínku výkonný a spolehlivý v boji osvědčený zbraňový systém, který svými schopnostmi daleko převyšuje jen striktní omezení na ochranu vzdušného prostoru země. Otázkou je, jaké dlouhodobé plány Slovensko s letectvem má.
JAS-39 Gripen
|
Zda jen pro ochranu území a nebo má i ambice k případnému zapojení do možných zahraničních operací. Stroje F-16 jsou na to stavěné.
Česko sice také gripeny pořizovalo jen kvůli ochraně svého vzdušného prostoru, později však přistoupilo i na zahraniční mise v podobě střežení vzdušného prostoru spojenců (takzvaný Air Policing v Pobaltí nebo na Islandu) a nyní po nedávné modernizaci softwaru a očekávaných dodávkách laserově naváděné munice budou umět gripeny v českých službách i „bombardovat“.
Podle Čadila počet 14 nadzvukových letounů postačuje k tomu, aby si země byla schopna v době míru sama zabezpečit nepřetržitou ochranu svého vzdušného prostoru, provádět letecký výcvik či se jednou za čas účastnit dlouhodobě plánovaných a časově ohraničených operací v zahraničí, jako je například ochrana vzdušného prostoru pobaltských států na rotační bázi.
„Pokud by ale stát měl ambice účastnit se bojových operací, jaké známe například ze Sýrie či Iráku, kladlo by to násobně větší požadavky na personál, techniku i finance,“ konstatoval.
Česko i Maďarsko může mrzet, že si Slováci nevybrali gripeny, se kterými by se otevírala poměrně široká možnost spolupráce nejen v oblasti výcviku, ale také například servisu, sdílení náhradních dílů, zkušeností z provozu nebo při společném postupu při plánovaných budoucích modernizací. A díky tomu také podstatně nižší provozní náklady.
Kritici na Slovensku dokonce hovoří, že výběrem gripenů by během třicetiletého provozu letectvo ušetřilo až třetinu nákladů, které bude muset dát za provoz strojů F-16. Na druhou stranu má letouny F-16 další soused - Polsko.
Celkovou sumu v přepočtu až 41 miliard korun je nyní ale těžké hodnotit. „Museli bychom komplexně znát, co přesně cena zahrnuje. Tedy nejen, že jde o 14 letadel, ale také jak konkrétně a v jakém rozsahu je nasmlouván výcvik, servis, jaká výzbroj, v jakém množství je pořizována a tak dále,“ dodal Čadil.
Napovědět může předcházející dubnový souhlas amerického ministerstva zahraničí, respektive Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), s prodejem „maximálního balíčku“ Slovensku v hodnotě 2,91 miliardy dolarů. Ten sice neříká, co konkrétně nakonec Slováci k letounům nakoupí, ale povoluje daný počet.
Slovensko modernizuje armádu, koupí špičkové americké stíhačky F-16 |
Kromě motorů a palubních radarů počítá i s prodejem 30 střel středního doletu AIM-120C7 AMRAAM, 100 střel krátkého doletu AIM-9X Sidewinder, až 150 komplety JDAM pro satelitem naváděné pumy a 400 standardních pum MK-82 nebo BLU-111 (pro komplety JDAM).
Jen pro představu - cena jednoho kompletu JDAM je podle různých zdrojů 23-25 tisíc dolarů, střely AMRAAM 350-400 tisíc dolarů a pumy Mk-82 zhruba 2 tisíce dolarů.
Slovenské ministerstvo obrany a potažmo i vláda tvrdí, že americká nabídka byla nejvýhodnější z hlediska všech parametrů a že má vše dobře spočítáno.
Každopádně jde o největší modernizační projekt slovenské armády v novodobé historii země. Navíc přesně odpovídá na mimořádný tlak USA, aby evropští spojenci více investovali do své obrany.
Zatímco pronájem gripenů by bylo jakési „evropské řešení“, nákup amerických strojů lze jednoznačně chápat jako silný politicky a diplomatický signál.
Nákup nových stíhaček je součástí rozsáhlé modernizace slovenské armády, která se dlouhodobě potýká se zastaralou technikou. Po nedávném nákupu víceúčelových vrtulníků Black Hawk a dopravních letounů Airbus chce Slovensko pořídit i bojová obrněná vozidla a mobilní radary.
