Ačkoliv oficiální čísla říkají, že Slovensko disponuje deseti frontovými stíhači MiG 29, realita je skromnější. Létají jen tři.
Přesto nyní Slováci nabídli Česku, že se postarají i o ochranu českého vzdušného prostoru. Praha totiž prováhala čas nutný k jednání a nedávno se časová nouze ukázala. Začátkem roku 2015 vyprší pronájem gripenů a jednání se Švédy o jeho prodloužení se zasekla na ceně. Navíc se znovu objevují zprávy o korupci provázející kontrakt (čtěte více o gripenech).
Česko tak řeší, zda si pronajmout gripeny na kratší, překlenovací období, nebo zda požádat o ochranu vzdušného prostoru spojence v NATO. Takový model volí například pobaltské země. Smíšené křídlo Otty Smika, jak zní název slovenské jednotky s "devětadvacítkami", je součástí alianční protivzdušné obrany, která je pro podobné úkony vyčleněna.
Ochrana vzdušného prostoru není zadarmo a také Slovensko počítá, že by si finančně pomohlo. "Za peníze utržené ochranou sousední země bychom dokázali modernizovat další migy," napsal deník SME.sk. O nákupu nových stíhaček Slovensko neuvažuje, migy mají životnost do roku 2030.
Česká strana na slovenskou nabídku nekývla. "Upřednostňujeme i po doběhnutí současného pronájmu ochranu vlastním nadzvukovým letectvem," sdělil slovenskému deníku mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Je to i priorita náčelníka generálního štábu Petra Pavla. "Ochrana vzdušného prostoru je podle mě stejným znakem suverenity státu jako samotná existence ozbrojených sil," řekl po svém jmenování do čela armády generál (rozhovor s Petrem Pavlem čtěte zde).
Slovenské migy sídlí na letecké základně Sliač nedaleko Zvolena. Podle Andora Šándora, bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby, je to pro střežení českého vzdušného prostoru poměrně daleko a celá nabídka tak může pomoci české straně vytvářet tlak na Švédsko, aby pronajalo gripeny levněji.
