„Překvapivé rozhodnutí. Slovensko šokováno. Toto rozhodnutí ve velmi sledovaném případu způsobilo na Slovensku bouři nevole,“ napsal nejčtenější slovenský list Nový čas k verdiktu, kterým soud osvobodil podnikatele Mariana Kočnera a jeho volavku Alenu Zsuzsovou.
Noviny Pravda pak stejně jako mnozí další novináři upozorňují, že ačkoliv se verdikt trestního senátu Slovákům nemusí líbit, o vině stále rozhodují soudy. „Nelze se divit, že rodiče Jána Kuciaka i Martiny Kušnírové jsou z tohoto verdiktu zdrceni a veřejnost v šoku. Dlouhé měsíce jsme žili v přesvědčení, že objednavatelem je Kočner, a je jen otázkou času, kdy to potvrdí i soud,“ uvedly.
Pravda také označila za zvláštní skutečnost, že soud uvěřil výpovědi odsouzeného Zoltána Andruska proti odsouzenému Tomáši Szabóovi, ale zároveň jeho výpověď proti Zsuzsové už nebral v úvahu. Stejně mohou podle listu existovat pochybnosti, zda řetězec nepřímých důkazů a indicií nebyl pro verdikt dostačující.
„Důvěra veřejnosti v soudní moc je natolik nahlodaná, že s osvobozujícím verdiktem pro Kočnera bude veřejnost velmi dlouho bojovat. A proto musí soud velmi důkladně vysvětlovat,“ napsal list Sme, který na titulní stránce otiskl fotografii rodičů Kuciaka a Kušnírové s nápisem „Na spravedlnost stále čekají“.
List Denník N soudí, že „v tomto případu jde o mnohem více než jen o dvě odporné vraždy“. „Ve hře je, zda lze věřit spravedlnosti na Slovensku,“ píše s tím, že „osvobození Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové je rána, která se bude hojit jen velmi těžce“. Za nepochopitelnou označil skutečnost, že soud ve všem převzal verzi vražd, jak je opsala prokuratura, ovšem s jednou výjimkou – Kočnera a Zsuzsovou osvobodil.
Podle listu Plus jeden deň jsou nejčastějšími reakcemi po vynesení soudního verdiktu v kauze vraždy dvou mladých lidí šok, zděšení, ale i slova o nedostatku přímých důkazů.
Deník Hospodárske noviny (HN) zase za pochopitelné označil deziluzi, zklamání a hněv, který verdikt přinesl. Podle listu ale soudcům nelze vytknout, pokud uplatnili zásadu, že v případě pochybností mají rozhodnout ve prospěch obviněného.
Jistá je jen smrt a daně. Komentátoři se neshodnou
Slovenští komentátoři se na pohledu na celou záležitost příliš neshodnou. V deníku Sme například Peter Schutz glosuje, že „dodatek o stoprocentní jistotě, kterou musí soudci mít, protože jinak platí ‚v pochybnostech ve prospěch obžalovaného‘, je (...) fikce.“
„Stoprocentní jistota je, jak se říká, jen smrt (a daně),“ píše Schutz, podle kterého je verze vraždy bez objednavatele iracionální a absurdní. Míní, že soudci nesprávně přešli celý řetězec nepřímých důkazů a odmítli vykládat jinotaje ukryté v Kočnerově elektronické komunikaci.
„Jedna věc je ‚in dubio pro reo‘ a celkem jiná věc jsou spekulace a vymýšlení si, zda sedm do sebe zapadajících skutečností nemá na rozhraní absolutní náhody a zázraku ještě nějaké alternativní vysvětlení,“ dodává komentátor.
Kočner je nevinný. Jeho podíl na vraždě Kuciaka se neprokázal |
Juraj Javorský v komentovaném přehledu Denníku N pak míní, že „názor soudců zvítězil nad logikou“ a že si „spravedlnost musí počkat“. „Soudci se možná lekli uvěřit i úplně zjevným souvislostem, které vyplývaly z komunikace obžalovaných,“ uvažuje.
Jakub Filo ze Sme ovšem varuje, že by si Slováci i přes nesporné zklamání a rozčarování měli uchovat základní důvěru ve svůj právní systém, „jinak bychom totiž museli zpochybňovat i rozhodnutí, se kterými souhlasíme“.
Stejně tak Štefan Hríb na portálu Týždeň.sk upozorňuje, že „každý, i masový vrah, má ve svobodné společnosti právo nebýt souzený veřejností, ale soudem“. „Někdy, zejména když jsou soudy nedůvěryhodné, se to zdá jako překážka spravedlnosti, ale ve skutečnosti je to jeden ze znaků civilizace. Kočnera a Zsuzsovou nemůžeme a nesmíme poslat za mříže my novináři, ani veřejnost, ani politici, jen soud. Tak jsme se dohodli v Listopadu,“ píše.
„Můžeme si o soudcích a jejich motivacích myslet cokoliv, ale uplatnění zásady ‚in dubio pro reo‘ – v pochybnostech ve prospěch obviněného – jim vyčítat nesmíme,“ podotýká také Martin Behul z HN.
„Rána pro rodinu, Slovensko je mafiánský stát“
Zpráva o osvobození Kočnera obletěla i světová média. Informuje o něm třeba portál Politico, deník The New York Times, nizozemský list De Volkskrant či katarská televize Al-Džazíra. Stanice BBC přinesla i citaci obviněného. „Nejsem svatý, ale nejsem ani vrah. Určitě nejsem takový blázen, aby mi nedošlo, co by vražda novináře způsobila,“ řekl Kočner u soudu.
Francouzský deník Le Monde píše o překvapení, které soudci svým ortelem na Slovensku vyvolali, i o černé barvě, do které premiér Igor Matovič zahalil svou profilovou fotku na Facebooku. Do italských médií se pak zpráva dostala také v souvislosti s vazbami italské mafie na Slovensku, o kterých zavražděný Kuciak také psal.
Někdo mocný tahá za nitky. Rodiče zavražděných odmítají Kočnerovu nevinu |
Reportérka německé stanice Deutsche Welle rozhodnutí soudu popsala jako „obrovskou ránu pro rodiny obětí a ty, kteří na Slovensku doufali ve změnu“. List Die Welt pak napsal, že jde o skandální rozsudek.
„Šok je veliký a poznatek jednoznačný: Také Slovensko je mafiánským státem. Vítej v klubu,“ uvedl Die Welt. Kuciakův případ list srovnal s tři roky starou vraždou maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziové, která psala o korupci na Maltě. Ženin syn označil Maltu za mafiánský stát. Podle Die Welt stejné označení nyní náleží i Slovensku.
Proti tomuto označení se ovšem v pátek ohradila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
„Kočner stál desetiletí nad zákonem a nyní to vypadalo, že je konec,“ uvedl deník s odkazem na výpověď vraha, který se přiznal, a na Kočnerovu elektronickou komunikaci.„Čestní lidé na Slovensku už slavili, že soudy se po Kočnerově odsouzení pustí i do dalších dosud v politice i v hospodářství nedotknutelných,“ dodal Die Welt.
Světové novinářské organizace jsou verdiktem pobouřené. Reagovali Reportéři bez hranic, podle kterých ve čtvrtek došlo k „selhání slovenské justice“, či Mezinárodní tiskový institut (IPI) se sídlem ve Vídni. Zástupce ředitele IPI Scott Griffen pro Sme uvedl, že v rozhodnutí vidí opakující se vzorec, který pozoruje i v podobných případech vražd novinářů ve světě.
„Vrahové jsou obvykle odsouzeni, zatímco lidé, kteří jsou za vraždy novinářů v konečném důsledku skutečně zodpovědní, zůstávají na svobodě.“
