Uskladněné vakcíny AstraZeneca (16. dubna 2021)

Uskladněné vakcíny AstraZeneca (16. dubna 2021) | foto: Reuters

Slovensko s AstraZenecou počítá i po úmrtí ženy, Norsko s ní končí úplně

  • 46
Hlavním důvodem pozastavení očkování první dávkou vakcíny od firmy AstraZeneca proti nemoci covid-19 na Slovensku byl její nedostatek. Nedávné úmrtí sedmačtyřicetileté ženy po očkování zmíněnou vakcínou v zemi bylo podle ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského jen jedním z méně závažných důvodů přerušení očkování touto látkou. Norsko oznámilo, že očkování vakcínou AstraZeneca neobnoví. Stejně se už dříve rozhodlo Dánsko.

„S AstraZenecou nadále počítáme v očkovacím schématu. Po zjištění přesných počtů dodávaných vakcín budeme pracovat na tom, aby občan měl volný výběr vakcín, včetně neregistrovaných,“ řekl Lengvarský. Stát by se tak podle něj mohlo od začátku června. Úřady také chtějí zapojit do očkování více praktických lékařů.

Slovensko v květnu očekává výrazně vyšší dodávky přípravku od firem Pfizer/BioNTech než od AstraZenecy. Podávání vakcíny od společnosti AstraZeneca bude prozatím pokračovat u lidí, kteří čekají na druhou dávku této očkovací látky.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv uvedl, že úmrtí zmíněné ženy pravděpodobně souviselo s očkováním vakcínou od AstraZeneky, a to s ohledem na výskyt krevní sraženiny. Genetickým vyšetřením byly u pacientky současně zjištěny poruchy srážlivosti krve.

Slovensko kvůli smrti ženy pozastavilo očkovaní vakcínou od AstraZenecy

Kromě registrovaných vakcín Slovensko ještě na začátku března dovezlo první zásilku ruské vakcíny Sputnik V, dosud jí ale nezačalo očkovat.  Lengvarský řekl, že Sputnikem V se začne na Slovensku očkovat patrně na začátku června. 

Sputnik V zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Slovensko proto zahájilo vlastní testy ruské vakcíny. Kvůli tomu se Bratislava dostala do sporu s Moskvou, která kritizovala, že analýzu Sputniku V vykonala necertifikovaná laboratoř. Následně Slovensko nechalo ruskou vakcínu testovat v Maďarsku.

11. května 2021

Okolnosti jejího dovozu z Ruska prohloubily na Slovensku vládní krizi, v zájmu jejíhož řešení rezignoval na funkci premiéra Igor Matovič. V nové vládě Eduarda Hegera zastává Matovič funkci ministra financí. Dříve v tomto týdnu Matovič tvrdil, že Sputnik V, jehož dovoz jako premiér podporoval, by se v zemi mohl používat už v nejbližších dnech.

Norsko AstraZenecu přestane používat úplně

Norsko mezitím oznámilo, že kvůli riziku ojedinělých, ale závažných vedlejších příznaků očkování vakcínou AstraZeneca neobnoví. Informoval o tom norský list Verdens Gang. Premiérka Erna Solbergová by podle agentury Reuters měla rozhodnutí vlády ohledně vakcín od firem AstraZeneca a také Johnson & Johnson oficiálně oznámit v 18:00 SELČ. Ze svého očkovacího programu vyloučilo vakcínu od AstraZeneky již dříve Dánsko.

Dánsko zcela odepsalo AstraZenecu. Odkoupíme ji, navrhl Hamáček

Norsko 11. března pozastavilo podávání vakcíny od společnosti AstraZeneca poté, co bylo pět mladých lidí, bez známých předchozích zdravotních potíží, po vakcinaci hospitalizováno s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. Tři z nich později zemřeli. Experti z univerzity v Oslu již dříve uvedli, že podle jejich názoru problémy vyvolala silná imunitní reakce očkovaných. Jedna mladá žena v Norsku také po očkování vakcínou od AstraZenecy zemřela na krvácení do mozku. Celkově bylo v Norsku podáno 134 000 dávek vakcíny od této firmy.

Souvislost mezi podáním vakcíny od společnosti AstraZeneca a vznikem krevních sraženin zkoumala například Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Na začátku dubna zveřejnila závěr, že vznik krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem. Dodala ale, že preparát je velice účinný a jeho přínos výrazně převyšuje možná rizika. Některé evropské státy přesto omezily jeho podávání lidem v nižších věkových skupinách.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video