"Nelegální archeologie je zásadním problémem už více než dvacet let. Budováním nelegálních sbírek a jejich prodejem do zahraničí Slovensko přišlo o nevyčíslitelné slovenské hodnoty," řekla mluvčí ministerstva kultury Eva Chudinová serveru sme.sk.
Hledání pokladů v ČRV České republice by každý, kdo pátrá v krajině s detektorem, měl mít licenci udělenou Archeologickým ústavem Akademie věd. Veškeré nálezy starší padesáti let musí odevzdat kraji. Nedodržení těchto nařízení je trestáno pokutou. České ministerstvo kultury nyní posuzuje novelu zákona, která má rabování archeologických vykopávek dále omezit. Zdroj: ČTK |
Do ciziny se podle slovenských úřadů dostalo několik stovek zlatých a stříbrných pokladů či sbírek bronzových a železných nástrojů. Slovensko se proto rozhodlo s odprodáváním kulturního dědictví bojovat a zákonem od září zakázalo "hledání, vykopávání a přemísťování archeologických nálezů".
Termín archeologický nález zahrnuje jakoukoli věc, která "dokládá člověka od nejstarších dob do roku 1918 a ve vojenství až do roku 1946", vysvětlil server.
Slovenským úřadům ale nevadí jen ztráty historických památek, sužuje je především ničení nalezišť. Mnohdy jsou totiž důležitější souvislosti, v jakých se objekt nacházel, než samotný nález.
"Lidé s detektory, bez znalosti terénu a problematiky archeologického výzkumu, vykopávají nálezy nešetrně, vytrhávají je přitom z původních nálezových situací a kontextů," konstatovala Renáta Glaser-Opitzová z Památkového úřadu.
Jenže věc má svůj rub a líc. Někteří archeologové se nového postihu, který hrozí amatérským hledačům pokladů, obávají. Zákaz podle nich může způsobit mnohem větší škody. Dosud s nimi totiž značná část "detektoristů" spolupracovala a nálezy je nechala alespoň zdokumentovat. To teď skončí, tuší historici. Narozdíl od samotného hledání pokladů.
