Podle průzkumu, který pro slovenské ministerstvo obrany vypracovalo Národní osvětové centrum, vstup do aliance zaregistrovalo osm z deseti dospělých Slováků.
V anketě centrum oslovilo 1140 respondentů.
Nejvíc bylo těch, kteří s členstvím své země v NATO souhlasí - 47,5 procenta dotázaných. Jen necelá jedna třetina těch, kteří vstup zaznamenali, se členstvím nesouhlasí - 31,8 procenta.
Přitom když Severoatlantická aliance koncem března slavnostně přijala sedmičku nových členů včetně Slovenka, na oficiální oslavy vstupu přišlo v Bratislavě jen několik set lidí.
Důvod byl prostý: prezidentské volby, ve kterých se v druhém kole překvapivě o státnický post utkali Ivan Gašparovič a bývalý premiér Vladimír Mečiar. Experti přitom soudí, že právě druhý jmenovaný byl hlavní překážkou k tomu, aby Slovensko dostalo pozvánku do NATO spolu s Českou republikou, Maďarskem a Polskem už v roce 1997.
"Členství v NATO se stalo samozřejmostí," konstatuje přední slovenský politolog Ivo Samson ze Společnosti pro zahraniční politiku. Slováci podle něj mají nyní takzvané tvrdé bezpečnostní záruky, jejichž hodnotu si společnost uvědomuje vždy až tehdy, kdy je ztratí a dostane se do problémů.
Relativní nevědomost o NATO a především o tom, co vlastně Severoatlantická aliance je, nelze podle Samsona proto chápat negativně. "Když je bezpečnost a mír samozřejmostí, potom je samozřejmé i to, že veřejné mínění hlavního garanta míru a stability nereflektuje," soudí Samson.
Fakt že třetina lidí, kteří sice vstup zaregistrovali, ale nesouhlasí s ním, není podle něj nijak vážná. Motivy odpůrců aliance považuje za velmi čitelné. "Sahají od frustrace starších ročníků z prohry v roce 1989, přes iluze o neutralitě, třetí cestě, mostem mezi Východem a Západem až po mylnou představu, že NATO je v rozporu s autonomní evropskou obranou," vypočítává Samson.
Připomíná, že odpůrci NATO na Slovensku nikdy nedokázali veřejnost nějak zvlášť zmobilizovat. Důkazem je podle něj neúspěšný pokus o referendum o vstupu do NATO v roce 2002, kdy se odpůrcům nepodařilo sehnat ani potřebných 350 tisíc podpisů k vypsání referenda.
Tehdy podporovalo členství Slovenska v alianci jen 36,1 procenta dotázaných. Odmítavý postoj pak tehdy zastávalo 54,9 procenta Slováků. Těsně před vstupem už souhlasilo takřka 55 procent obyvatel.
