Přesný ceník záchranných akcí k novele zákona o Horské záchranné službě teprve stanoví vyhláška.
Hrozba placení za služby HZS by měla lidi přimět, aby se před výletem do hor pojistili proti úrazu. To se bude týkat i zahraničních turistů, tedy i Čechů, kteří jsou spolu s Poláky nejčastějšími zahraničními oběťmi slovenských hor.
Podle slovenského ministerstva vnitra by se díky novému zákonu navíc měla HZS dostat ze ztráty a její služby by se měly zkvalitnit.
Horská služba může už i teď žádat úhradu od turistů, kteří doplatili na nerespektování jejích rad a pravidel. Vymáhání nákladů ale dosud vázlo na tom, že prohřešky proti řádu se obtížně dokazují.
Podle nového zákona budou muset turisté, kterým HZS pomůže, hradit i náklady, které za ně zatím platily zdravotní pojišťovny. Dosud platná úprava náklady placené ze zdravotního pojištění z "pokuty" vyjímala.
Loni hospodařili horští záchranáři se ztrátou 4,3 milionu slovenských korun. Až se za záchranářské práce začne platit, příjmy by měly podle přepočtů ministerstva vnitra vzrůst o sedm milionů korun za rok.
Kromě finančních zisků si ministerstvo od novely slibuje i doplnění stavu zaměstnanců, který je v současnosti na úrovni 72 procent předpokládaného počtu.
K nejčastějším obětem slovenských hor patří vedle Poláků také Češi. Loni jich v Tatrách zahynulo 11. Dohromady zahynulo loni ve slovenských horách 29 lidí.
Podobný systém úhrady za pomoc HZS úspěšně funguje i v alpských zemích.
