Vzpomínejme. Premiér propachtoval okolí vlády čistých rukou komunistickému aparátčíkovi Šloufovi. Kolem šéfporadce usilovně kroužily nejen námitky politických vězňů, ale i ekonomická kontrarozvědka. Smočil své podnikatelské ručky v nečistém byznysu H-Systému, který ožebračil spoustu lidí.
Jaký pán, takový tým. V ekipě poradců se zaskvěly další zvláštní figury: podnikatel spojovaný s pádem Pojišťovny Morava, muž propuštěný od policie kvůli podezření ze zneužití pravomocí, člověk, jenž neprošel bezpečnostními prověrkami, pán zamotaný do aféry na zámku Štiřín...
Zákulisí Zemanovy vlády se postupem času stalo symbolem pronikání normalizačních komunistů do klíčových pater moci. Nebylo tak velkým překvapením, když se právě v takovém pařeništi urodil estébácký hanopis Olovo na předsedovu stranickou oponentku Buzkovou. Staří psi dělávají staré kousky. Pro Zemana však byly veškeré politické i řekněme estetické výhrady vůči nim pouhým výpotkem "zamindrákovaných impotentů".
"Zamindrákovaní impotenti" tudíž ani neocení, jak chytří pánové mezi nimi byli. Vždyť i jejich adieu je příkladem dobré rady pro každého vlivného zaměstnance státu: získají mnohem vyšší odchodné pouze tím, že se nechali propustit.
Člověka maně napadá, proč nedali výpověď dohodou? Poradci se přece stávají poradci pro své skvělé intelektuální schopnosti, a museli tudíž předem vědět, že se Zemanem a s volbami končí.
A proč poradci jako takoví lidé s jasně limitovanou délkou mandátu - nedostali od Úřadu vlády smlouvu na dobu určitou? S podobnými smlouvami si musí vystačit třeba vysokoškolští profesoři, asistenti i mnozí učitelé. Proč ne poradci? Babo, raď. Pan Šlouf už neporadí. Naštěstí. Nový pán Strakovky dal najevo, že jeho lidé "budou číst jiné knihy" než ti Zemanovi. Horší snad už být nemohou. Zda budou lepší, teprv uvidíme.
