"Vím, že nebudu mít většinu pro přístupový scénář koncem tohoto roku. Projednal jsem to se všemi 15 členy unie," řekl Verheugen v rozhovoru pro ČTK a dodal, že vstupní scénář předloží, "jakmile bude moci".
Jeho slova jsou posledním ústupovým krokem od příslibů z podzimu loňského roku. Verheugen i jeho šéf Romano Prodi tehdy chtěli nejen vstupní scénář, ale i konkrétní datum vstupu nových členů, některý okamžik před 1.lednem 2005, kdy Prodi a jeho komise končí.
První zkouška nastala na prosincovém vrcholném setkání v Helsinkách, který stanovil, že v roce 2002 chce být unie připravena přijmout nové členy. Ale hned však dodal, že tento rok není datem vstupu. To však mělo být podle úmyslů Prodiho stanoveno právě v Helsinkách. Unie tehdy ještě naznačovala, že se možná objeví ve vstupním scénáři na letošním prosincovém summitu. Od toho se na jaře postupně upustilo, ale až do minulého týdne mluvila komise o tom, že harmonogram pro vstup by uchazeči měli dostat nyní.
Členské státy EU daly najevo, že to letos nebude - nyní je pro ně klíčovým problémem reforma unie a během jednání o ní se nechtějí zabývat dalšími tématy.
"Chovají se jako hlemýždi - nejdříve vystrčí růžky a pak se stáhnou do ulity," stěžoval si na tento přístup polský exprezident Lech Walesa, podle něhož unie ani nechce vytvořit plán pro rozšíření.
Kandidáti si během letošního půlroku museli také od Prodiho vyslechnout, že k nim Brusel zaujme "tvrdý postoj". V dubnu se objevily první náznaky, že společný postoj unie v otázce zemědělství bude jasný asi až příští rok - podle původních očekávání však měly být všechny problémy "na stole" už letos.
Jediným jasným bodem v politice EU je slábnoucí důraz na nutnost vstupu Polska mezi prvními. "Bude-li některá země připravena, a Polsko nikoli, nemusí se vstupem čekat," potvrdil Verheugen pro ČTK změnu postoje Evropské komise. Ta dává od dubna najevo, že když si Polsko nepospíší s reformami, může ztratit místo v první skupině, které se dosud kvůli významu této čtyřicetimilionové země bralo za jisté.
Jednání se však budou nadále přizpůsobovat polské skutečnosti, například ve složité otázce zemědělství. "Musíme napřed vědět, jaké bude polské řešení, protože je nejtěžší," uvedl. Tedy až když unie najde řešení pro Varšavu, budou mít ostatní šanci Polsko předehnat.
Zatím se uchazeči zaměřují spíše na ovlivnění unie, jak ukázala lublaňská deklarace. V ní poukazují na pomalost i bezobsažnost posledních jednání a žádají od EU harmonogram kroků, které se mají splnit, aby mohli vstoupit v plánovaném termínu v roce 2003.
