Vůbec nejvyšší byla sledovanost v prvních dvou týdnech platnosti omezení pohybu, narostla meziročně o více než hodinu.
Z naměřených dat vyplývá, že až do 9. března byla sledovanost na úrovni předchozích let. Zákaz akcí nad 100 lidí a uzavření škol od 11. března jednak zvýšilo čas, který lidé trávili doma, a jednak vyvolalo prudký růst sledovanosti zpravodajských pořadů. Celkový efekt byl nárůst sledovanosti televize o téměř 30 minut denně. Další skokový nárůst nastal od pondělí 16. března po vyhlášení celostátní karantény, od té chvíle byla podle průzkumu sledovanost dokonce o celou hodinu nad obvyklou úrovní v danou roční dobu.
Na této bezprecedentní výši vydržela sledovanost celé dva týdny (12. a 13. týden). Mezi 13. a 14. týdnem již nastal pokles, podobně jako v jiných evropských zemích. Lidé se podle autorů průzkumu zřejmě postupně adaptovali na novou situaci a například začali trávit více času venku.
Podle autorů výzkumu se dále projevuje znatelný vliv počasí na objem televizní sledovanosti. Prosluněné dny od 5. do 12. dubna například snížily sledovanosti až na pouhých 20 minut nad průměr posledních tří let. Zvýšení času stráveného před televizí zase přineslo velikonoční volno v pátek a v pondělí a také zhoršení počasí.
Meziroční nárůst televizní sledovanosti od 11. března do 14. dubna zaznamenali autoři výzkumu napříč všemi částmi české populace. V průměru tento nárůst činí 25 %, absolutně 52 minut. Není příliš rozdíl mezi muži a ženami. Výraznější nárůst zaznamenali u ekonomicky aktivních diváků, oproti loňskému roku vzrostla u této skupiny sledovanost o 33 %, děti 4 až 14 let zaznamenaly nárůst 37 %, lidé s vysokoškolským vzdělání pak 38 %, nejvyšší ABCDE socioekonomická skupina „A“ pak 42% nárůst, mladí ve věku mezi 15 a 24 lety dokonce 53% nárůst, doplnila Nielsen Admosphere a Asociace televizních organizací (ATO) v tiskové zprávě.
Výrazný nárůst v těchto pěti týdnech zaznamenaly zpravodajské a publicistické pořady – obojí v posledních týdnech shodně zaměřené na pandemii koronaviru a s ní spojená vládní opatření. Vzrůstající zájem ale výzkumníci zpozorovali také u vzdělávacích, náboženských a hudebních pořadů.
Velmi dobře si vedou i filmy, naopak seriálům a zábavným pořadům zabránila v nárůstu sledovanosti nemožnost natáčet premiérové díly. Výrazně pak utrpěla sledovanost sportovních pořadů kvůli zrušení drtivé většiny sportovních událostí.
Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1 900 domácností vlastnících televizní přijímač, což odpovídá 4 450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.
