Už nás nudí, ale přesto ještě jednou: úspěšně přesvědčujeme zahraniční investory, aby své továrny postavili právě u nás; vyrábíme spíš polotovary, o které Západ stojí i v době vlastních krizí; a kromě toho vláda neváhala nás všechny zadlužit, jen aby měla dost peněz na promazání hospodářského soukolí.
Co je naopak nového? Další dobrá zpráva. Stále více se investuje do moderních strojů a zařízení. Co naše výsledky zhoršilo? Paradoxně jen to, že se náš úděl zlepšuje rychleji než na většině kontinentu. Dovážíme odtud stále víc a víc, zatímco oni nejsou ochotni od nás nakupovat takovým tempem. Jejich země nerostou tak rychle.
Naše ekonomické výsledky jsou tak skvělé právě proto, že jsou dobré. To zní jako hloupá slovní hříčka. Ve skutečnosti je to možná největší důvod našeho vzestupu: čím je lépe, tím více věříme ve svoji dobrou budoucnost. Nebojíme se utrácet, půjčovat si a nakupovat. To jsou jen další impulzy pro hospodářství, aby se rozvíjelo ještě utěšeněji.
Tohle perpetuum mobile má jedinou chybu. Z dějin víme, že nemůže fungovat věčně. Sebedelší vzestup vzhůru se jednoho dne na čas zastaví, aby se na chvíli propadl do hloubky. A potom zase nabere kurz vzhůru.
Spojené státy už se loučí s fází útlumu a chystají se na nadcházející rozmach. Znamená to, že bychom se naopak my měli připravovat na hospodářský pokles?Neznamená. Jsme postkomunistická země a naše situace je zvláštní. Ekonomika se nám nepropadla kvůli světovému hospodářskému cyklu, ale kvůli neopakovatelným politickým změnám.
Nyní se staví na nohy. Zdálo by se, že cyklický propad velkých ekonomik jsme úspěšně přečkali. Evropa a USA se mezitím vzpamatovávají, což znamená ještě lepší odbyt našich výrobků. Prognostici nyní shodně odhadují: náš růst neklesne pod pěkná tři procenta. Je to dobrá zpráva. Přesto jim přejme, aby se zase spletli. Náš růst by mohl být i vyšší.
