Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

Zákonodárci by neměli mít vůbec imunitu, navrhují poslanci TOP 09

  • 27
Úplné zrušení trestněprávní imunity zákonodárců žádá skupina poslanců TOP 09 a Starostů, která ve středu představila ve Sněmovně návrh změny ústavy. Hlavní iniciátor změny Stanislav Polčák řekl, že se pro změnu rozhodl ve chvíli, kdy Sněmovny vydala ke trestnímu stíhání exprimátora Prahy Bohuslava Svobodu.

Polčák odmítá, že by byl jeho návrh populistický. "Zkušenost je taková, že Sněmovna rozhoduje čistě politicky, bez ohledu na konkrétní případ a konkrétní okolnosti. Velmi se to projevilo na případu Bohuslava Svobody," řekl Polčák.

Svobodu vydala Sněmovna ke stíhání na začátku února kvůli kauze Opencard. I on tvrdí, že vydávání je motivováno politicky. "Rozhodnutí, které poslanecká sněmovna dělá, je rozhodnutí, které má ryze politický charakter. Když si nějaká politická strana dá do svých stanov, že vždy každého bude vydávat, pak tento institut skutečně nechápu," řekl Svoboda.

"Od okamžiku, kdy jsem byl vydán, si lidé říkají, že na tom obvinění asi něco bude, protože mě Sněmovna vydala. Nikdo neví, že mě vydala proto, že má stanovisko, že nikdo imunitu mít nemá. V takovéto podobě imunita nemá žádný smysl. Je to jen jedna z možností, jak politicky obvinit svého politického odpůrce," dodal.

Polčak na tiskové konferenci tvrdil, že když se o policejní žádosti jednalo na mandátovém a imunitním výboru, měli pochybnosti o vydání Svobody poslanci ze všech stran. Přesto k vydání exprimátora došlo. Polčák ale detaily o tom odmítl říct.

"Frustrující pro mě bylo vystoupení paní ministryně Jourové, která řekla, že podle jejího svědomí by hlasovala jinak, tedy proti vydání Bohuslava Svobody, leč její strana se rozhodla opačně. Ustanovení ústavy, které říká, že poslanec má být prioritně vázán svým svědomím a nikoliv stranickými příkazy, je tedy také tak trochu prázdné," řekl Polčák.

Policie by mohla obvinit kohokoliv

Pokud by návrh s podpisy osmnácti členů poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů a Bohuslava Svobody prošel, policie by mohla obvinit jakéhokoliv člena zákonodárného sboru, aniž by o tom musela informovat předsedu komory a aniž by komora rozhodovala, zda je takové stíhání přípustné.

"Jen pokud by člen parlamentu měl být omezen na osobní svobodě zadržením či vzetím do vazby a tím mu bylo znemožněno mandát vykonávat, pak v takovém případě by musela k takovému zásahu vyslovit souhlas příslušná komora parlamentu," doplnil Polčák.

Poslanecká sněmovna si už minulý rok odhlasovala zrušení doživotní imunity politiků. Poslance nebo senátora ale stále není možné trestně stíhat bez souhlasu komory, které je členem. Po zániku mandátu však nic jeho stíhání nebrání, pokud není znovu zvolen. Obdobné pravidlo platí pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video