Od roku 1990 vzniklo na světě na pětadvacet nových zemí, ale Británie je něco jiného než třeba Československo. Ztělesňuje jakousi nadčasovu sílu, tradici a neměnnost. Když by se rozštípl i tenhle dub, bylo by to velmi silné povzbuzení pro separatisty napříč Evropou i světem.
Skotská volbaTISK: Učte se od Česka a Slovenska CELEBRITY: Connery je pro, Rowlingová proti EVROPA: Referendum sledují Katalánci i Baskové ULSTER: Referendum povzbudilo republikány SKOTSKÝ LÍDR: Snil o nezávislosti a teď děsí Londýn EMOCE: Z královského embrya je politikum KRÁLOVNA: Alžběta II. se zlobí, chce zůstat neutrální MĚNA: Skotsko přijde o libru, varoval britský ministr VÝSLEDKY: Odpůrců bylo o skoro 400 tisíc víc KOMENTÁŘ: A teď přijde britská kocovina |
Británie byla svým způsobem vždy vzorem, teď by posloužila těm, kdo by se chtěli odtrhnout. Kataláncům, znovu Quebečanům, Vlámům, Galicijcům a dalším. Tyhle regiony brblají už dlouho, ale skotské „yes“ by je napumpovalo energií jako rok v posilovně. A jistě by se přidali další, které bychom nečekali. Separatismus by přišel do módy úplně stejně jako kdysi dlouhé vlasy Beatles.
To, že Skotové nyní porazili vlastní snahu o nezávislost, však neznamená, že bude klid. Separatisté je sledovali a vědí, že stačilo opravdu málo. Koneckonců, žijeme v době miniaturizace. Zatímco svět se celá staletí spojoval do větších a větších celků, nyní se naopak atomizuje. Moc přechází do regionů.
A teď k Británii. Oddechla si, protože odchodem Skotska by ji čekala revoluce. Skotové dodávají 59 poslanců, z toho jsou jen čtyři konzervativci. V případě skotského „yes“ by byla Malá Británie vysloveně konzervativní zemí. To by věštilo problémy pro Evropskou unii – Britové by byli věčnou brzdou a možná by si i odhlasovali vystoupení. Země, které se po ní rády opičí (a víme dobře, o kom je řeč), by mávaly pěstičkou a zvažovaly by to také.
Nikdo by si nepolepšil. Ani Britové. Londýn těží z postavení finančního srdce EU, jak by jím ale mohl být, když by neležel na jejím území? Ekonomové odhadli, že by přišel o desetinu byznysu, což je děsivé číslo.
Ale dnes se slaví. Tedy jak kdo. Oněch téměř padesát procent Skotů, kteří byli pro nezávislost, nemá důvod. A to je problém. Skotsko je rozděleno, Británie vlastně taky. Takže zítra kocovina dopadne na všechny, neboť půlka Skotů řekla, že chce rozvod.
To je vyjádření nedůvěry, po tomhle je obtížné spát v jedné posteli. Navíc britská vláda Skotům narychlo hodně slíbila: velkou autonomii, vlastní daně a výdaje.
Po mejdanu přijde ráno. Bude třeba uklidit dům, někde ho opravit a hlavně se tvářit, jako že bylo zapomenuto to, co si nájemníci o sobě v rauši všechno řekli. Británie je kultivovaná a zdvořilá země, mohla by to zvládnout.
Konec to však není. Epidemie pojede dál, Skotsko bylo jen pacientem číslo jedna. Brzy se přihlásí Katalánci, Grónsko, Nová Kaledonie... Snad si ani nekupujte atlas, byly by to vyhozené peníze.
Skotsko zůstává ve Spojeném Království, příznivci se radují:
