Vláda schválila koncepci, podle níž by čeští poslanci a senátoři schvalovali vyslání vojáků do zahraničních misí na dva roky a navíc s výhledem na třetí rok. Navrhovaná změna ovšem potřebuje souhlas parlamentu. - Schvalujme vojenské mise na dva roky. Zamezíme tahanicím, zní z vlády
"Určitě to je výhodné. Vojáci získají větší manévrovací prostor pro plánování. Loni se zahraniční mise staly obětí vnitropolitických bojů. Tehdy mohlo dojít k ohrožení prestiže české armády i celé České republiky v očích spojenců," řekl Libor Frank z Ústavu strategických a obranných studií.
Armáda doposud vysílala vojáky do zahraničních operací v ročním cyklu. Podle ministra obrany Martina Bartáka však praxe ukázala, že tato perioda není dostatečná hlavně kvůli přípravě personálu, plánování, politické transparentnosti vůči spojencům a v neposlední řadě také kvůli ekonomickým aspektům.
Právě transparentnost vůči spojencům je odkaz na politickou tahanici, která se na přelomu loňského a letošního roku o mise strhla ve Sněmovně. Opoziční ČSSD tehdy zkoušela svou podporu zahraničním operacím vyměnit za zrušení poplatků ve zdravotnictví.
Vojáci dokonce nějakou dobu museli působit v provizorním mandátu, který jim dala vláda, a akutně jim hrozilo rychlé stažení z operací a mezinárodní ostuda. ČSSD argumentovala tím, že vláda nepředložila materiály k misím k prostudování včas. - Zimní válka o vojáky: tahanice kolem misí
Mise na několik let schvalují i další země
Systém schvalování působení vojáků v misích na několik let dopředu využívají i další země NATO. "Například Nizozemsko nebo Kanada, kde o působení vojáků v Afghánistánu zákonodárci před časem rozhodli až do roku 2011," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Jak dodal, takovýto cyklus zároveň nikterak nevylučuje aktuální předkládání a schvalování dílčích mandátů a misí, reagujících na nenadálé situace. "O případné nové misi nebo změně nějaké stávající se bude rozhodovat zvlášť. Nic se nemění na tom, že ze zákona o zahraničních misích nadále rozhoduje Parlament," konstatoval Čírtek.
mise 2010AFGHÁNISTÁN KOSOVO OSTATNÍ |
Dobrým příkladem schvalování misí funguje podle Šedivého v Dánsku, kde vláda i opozice zcela ve shodě připravují každý rok přesné nasazení vojáků v misích i s jasnou představou pro rok následující. Podobně s dostatečným předstihem rozhodují i v Británii. "Namátkou, už dva roky předem rozhodli, že stáhnou jednotky z Iráku, což také splnili," vzpomněl Šedivý.
Upozornil však, že Britové mají v tomto ohledu jednu velkou výhodu. Financování zahraničních misí jde totiž zcela mimo armádní rozpočet. "Všude ale ohledně zahraničních misí panuje relativní shoda napříč politickým spektrem a v dostatečném předstihu. Ne jako u nás, kde se najednou řekne, teď se nedohodneme," připomněl loňské domácí velmi vyhrocené politické rozepře.
Čeští stíhači budou znovu střežit Pobaltí
Ostré politické debaty o vojenských misích probíhají podle expertů snad všude na světě. Většinou je ale rozpoutá třeba další vyslání posil nebo rizikovost misí a s tím spojené lidské ztráty. Politici pak reagují na volání veřejnosti. V České republice podle Libora Franka z Ústavu strategických a obranných studií taková situace zatím nenastala. "Zastoupení v misích není tak početné, jako třeba u Britů a ani veřejnost to nepovažuje za tak důležité téma," uvedl.
Navíc mise českých vojáků jsou podle jeho slov až na několik ojedinělých případů a excesů naprosto bezproblémové. Situace by se ale zmohla měnit v případě, kdy by účast v misích byla vykoupena lidskými ztrátami. "Kdyby se vojáci začali vracet v zinkových rakvích, veřejnost by reagovala a politici také," dodal.
Letos se nasazení českých vojáků pro rok 2010 podařilo vládě projednat a nechat posvětit v Parlamentu s dostatečným předstihem už v létě.
Nová vládní koncepce pro roky 2011 až 2013 pak počítá s pokračováním stávajících misích a vysláním vojáků i do nových operací. Například v Kosovu počítá vláda do budoucna s utlumením angažovanosti v souladu celkovým přístupem NATO k této misi.
I nadále by měli čeští vojáci působit v Afghánistánu a to hned ve čtyřech oblastech. Češi by se měli podílet na rekonstrukci a obnově, na budování a výcviku afghánských bezpečnostních sil, zajišťovat podporou mnohonárodním jednotkám a v neposlední řadě pokračovat v aktivním boji proti povstalcům Talibanu. Vláda totiž opět počítá s možným vyslání elitní 601. skupiny speciálních sil.
Čeští letci by také měli v roce 2012 zopakovat své nasazení v Litvě, kde se stíhačkami Jas-39 Gripen chránili vzdušný prostor. Pobaltské státy totiž nemají vlastní nadzvukové letectvo.
