Vzhledem k tomu, že se do druhého a třetího ročníku studenti přijímají výjimečně, mohou školy podle Průši zvýšit počet přijatých "prváků" o více než dvacet procent.
Tento slib znamená konec dobám, kdy stát odmítal školám zaplatit na studenty přijaté nad předepsanou kvótu: loni směly vzít například jen o 1,7 procenta uchazečů (zhruba sedm set osob) víc než v roce 1999.
Školy však potřebují kromě přímé dotace na vzdělávání studenta také peníze, za které by pořídily nové prostory, knihovny, počítače, laboratoře a nové koleje. A ty jim ministerstvo neslíbilo.
"I kdybychom chtěli, jen těžko můžeme například výrazně zvýšit počet studentů humanitních fakult. Jejich kapacity jsou napjaté k prasknutí," podotkla prorektorka Univerzity Karlovy v Praze Jaroslava Svobodová. Univerzita podle Svobodové může letos zvýšit počet studentů zhruba o 1750.
Vysoké školy mají učebny plné
Vysoké školy letos mohou přijmout větší množství uchazečů než v minulosti. Přesto však studenti nemohou počítat s tím, že se na vybraný obor dostane každý, kdo si podal přihlášku.
Například proto, že zájem o fakulty není rovnoměrný. Zatímco na technických oborech je konkurence mizivá, humanitní obory praskají ve švech. "Vysoké školy se snaží vyjít zájmu vstříc, ale nejsou nafukovací. Například na právnickou fakultu jsme už loni přijali o dvě stě studentů víc. Dnes nemají ani kde sedět. Při přednáškách sedí na parapetech. Jen se děsím, kdy z okna někdo vypadne," říká rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm.
Vzdělávání na vysoké škole podle něj nelze řešit přidáním židlí do posluchárny: studentům pak chybí zázemí, trpí mnohahodinovým dojížděním, protože místo na koleji nedostanou, sehnat skripta je při počtech studentů stejného oboru umění.
Navíc: počet studentů se za posledních deset let zdvojnásobil. Počet pedagogů však zůstal prakticky neměnný.
Zástupci vysokých škol tyto problémy detailně znají. Jen nemají peníze, jimiž by situaci vyřešili. Většina jich proto během posledních dvou dnů podepsala petici Vysokoškolského odborového svazu, jež vyzývá poslance, aby při sestavování rozpočtu na příští rok přidali vysokým školám pět miliard korun navíc.
"Domluvili jsme se s ministerstvem školství na plném otevření vysokých škol. K tomu je ale potřeba značné množství peněz, zejména na infrastrukturu. Buďto nám je dají, anebo musí přijít na pořad otázka školného, ze kterého by se vybavení škol financovalo," soudí předseda Rady vysokých škol František Ježek.
Ministerstvo školství zatím slíbilo vybojovat pro vysoké školy navíc jen dvě miliardy korun: ty resortu přislíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí. "Miliarda půjde na dřívější dluhy a rozvojové programy, miliarda na nárůst počtu studentů. Počítáme ovšem, že ne o každou fakultu je zájem tak vysoký. Některým se ani nepodaří zvýšit počet studentů o oněch devět procent," podotkl náměstek ministra školství Josef Průša.
Přesto jsou dvě miliardy korun sumou, jež je podle vysokoškolských hodnostářů nedostatečná. "Navíc - kdo nám zaručí, že příští rok nepřijde ministerstvo s omezením počtu studentů a my nebudeme doplácet na to, že jich letos přijmeme mnohonásobně víc?" táže se rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.
