Čtvrt miliardy se ministr školství Josef Dobeš snaží ušetřit na "neinvestičních výdajích", tedy na penězích určených například na učebnice, pomůcky, tabule, počítače. Ředitelé škol už začínají pociťovat utažený opasek. Někde nákupy zastavili, jinde sahají na rezervy.
"Rozpočet pro školu projednáváme dvakrát ročně, takže zatím neumím vyčíslit, o kolik peněz se bude přesně jednat. Nicméně očekáváme, že se nás to dotkne a že budou chybět peníze třeba na učebnice a odborné knihy," přiznává ředitelka Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní Marta Chvojková.
"Musíme si nějak pomoci. Máme rezervní fond z hospodářské pomoci, ze kterého budeme pravděpodobně čerpat. Prostě přesuneme peníze z místa A do místa B," dodala.
Chemikálie se koupí, balony počkají
Také na Obchodní akademii v Praze 10 přemýšlejí, jak vyjít s méně penězi. "Kolegové mají požadavky a prosby, ale musíme více zvažovat, co koupit a co ne. Upřednostňuji například chemikálie na pokusy nebo odborné učebnice. Notebooky do kanceláří nebo pracovní počítače pro učitele musí počkat. Taky například u tělocvikáře zjišťuji, jestli balony v tělocviku ještě chvíli nevydrží," popisuje situaci ředitel Richard Žert.
Dodal, že i obchodní akademie má svůj rezervní fond, zatím do něj ale sáhnout nemusela.
Místo na výuku musí myslet na škrty i ředitel Akademického gymnázia v Praze Milan Štěrba. "Peníze ve školství nejsou dlouhodobě. Musíme proto pracovat velmi úsporně a přitom mám za úkol plnit požadavky předmětových komisí. Ty se mi teď podaří uspokojit na třicet až čtyřicet procent," říká Štěrba. Peníze mu chybí na školení učitelů, speciální tabule nebo počítače. Úsporami tak podle něj utrpí moderní forma výuky.
Pomáhají sponzoři a rezervy
Gymnáziu vypomáhají sponzoři. "Jsou to většinou známí nebo kamarádi, kteří potřebné věci financují. Letos z těchto peněz nakoupíme pár počítačů, zbytek musí počkat. Rodiče jsme zatím s žádostí o pomoc neoslovili," dodal Štěrba.
Podle něj jsou ředitelé škol postavení do trapné situace. "Místo toho, abychom se přednostně soustředili na kvalitu výuky, musíme hospodařit a počítat každou korunu," posteskl si.
Speciální školy škrty zasáhnou nejvíce
Škrtů se velmi obávají speciální školy. Potvrzuje to Vladimír Kočička, ředitel Dětského domova a Základní školy ve Vrbnu pod Pradědem. "Naši žáci pocházejí ze sociálně slabých rodin nebo z ústavní péče, nemáme možnost využívat peníze od rodičů a nemáme ani žádný rezervní fond. V posledním čtvrtletí tohoto roku podle výpočtů přijdeme asi o 50 tisíc korun," upozornil Kočička.
Úplně se nákupy pomůcek a učebnic zastavily v Základní škole a praktické škole v Chotěboři na Vysočině. "Ještě totiž nevíme, o kolik peněz v posledním čtvrtletí přijdeme. Zatím nám pouze minulý týden přišla informace o krácení peněz od zřizovatele - tedy kraje," uvedla ředitelka školy Drahomíra Danielková.
Co čeká ředitele a jejich školy v příštím roce, zatím nevědí ani na ministerstvu. Rozpočet pro další rok totiž ještě není schválený. "Zatím se nedá říci, zda budou tyto peníze kráceny i v dalším roce. Je ale prioritou pana ministra, aby školy na těchto věcech nestrádaly. Je tedy velice pravděpodobné, že úspory se budou hledat jinde," uvedla Šárka Svobodová z tiskového odboru ministerstva školství.
