"Rodičům jsme řekli, že pokud jim máme o školních aktivitách jejich dětí něco povědět, musí nám to studenti dovolit," uvedla ředitelka libereckého Gymnázia F. X. Šaldy Irena Přádná.
"Žádné potíže nám ale naštěstí s novým postupem nevyvstaly. Každý se vzniklému stavu spíše zasmál. Nikdo nám informace poskytovat nezakázal."
Studenti se mohou za nastalé situace zhostit některých z dosavadních rodičovských rolí. "Smí si například sami omlouvat svou nepřítomnost či chodit na třídní schůzky. Na těch už u nás jeden student byl," poznamenala Přádná.
Některé školy však nadále poskytují informace bez omezení. A tak vlastně porušují zákon. "U nás rodiče svým dětem školné platí. Proto mají také po celou dobu právo vědět, jak jejich potomci studují," konstatovala ředitelka Podještědského gymnázia Dagmar Cvrčková.
"To je nesmysl," odmítá podobnou argumentaci Pavla Katzová z legislativního a právního odboru ministerstva školství. "Záleží, na čem se na začátku roku s rodiči a studenty domluví. Myslím, že toho využijí třeba děti z rozvedených manželství, které si nepřejí, aby se na ně vyptával rodič, jenž s nimi nežije."
Na liberecké stavební průmyslovce přistupují k plnoletým studentům dokonce jako k vlastním zaměstnancům. "Vztah je potom tvořen zákoníkem práce. Třeba omlouvat se mohou sami, ale jako všichni ostatní dospělí, to znamená, že si nechají vystavit klasickou neschopenku," sdělil ředitel školy Václav Šefčík.
S tím, že by některý student zakázal škole podávat o něm jakékoli informace, se však zatím Ševčík nesetkal. Sám za sebe dodává: "Vím, že na to má podle zákona právo. Řekl bych mu však: Dokud ti, synku, dávají rodiče peníze, tak si jich važ."
Pracovníci školských úřadů nepovažují utajování informací o dospělých studentech za závažný problém. Upozorňují spíš na jinou otázku. "Když si to žák přeje, není o čem diskutovat," řekl ředitel Okresního školského úřadu v Liberci Robert Gamba. "Školy se ale setkávají spíše s opačným problémem. Rodiče se totiž o studium svých dětí mnohdy příliš nezajímají," říká Gamba.
"Žádné potíže nám ale naštěstí s novým postupem nevyvstaly. Každý se vzniklému stavu spíše zasmál. Nikdo nám informace poskytovat nezakázal."
Studenti se mohou za nastalé situace zhostit některých z dosavadních rodičovských rolí. "Smí si například sami omlouvat svou nepřítomnost či chodit na třídní schůzky. Na těch už u nás jeden student byl," poznamenala Přádná.
Některé školy však nadále poskytují informace bez omezení. A tak vlastně porušují zákon. "U nás rodiče svým dětem školné platí. Proto mají také po celou dobu právo vědět, jak jejich potomci studují," konstatovala ředitelka Podještědského gymnázia Dagmar Cvrčková.
"To je nesmysl," odmítá podobnou argumentaci Pavla Katzová z legislativního a právního odboru ministerstva školství. "Záleží, na čem se na začátku roku s rodiči a studenty domluví. Myslím, že toho využijí třeba děti z rozvedených manželství, které si nepřejí, aby se na ně vyptával rodič, jenž s nimi nežije."
Na liberecké stavební průmyslovce přistupují k plnoletým studentům dokonce jako k vlastním zaměstnancům. "Vztah je potom tvořen zákoníkem práce. Třeba omlouvat se mohou sami, ale jako všichni ostatní dospělí, to znamená, že si nechají vystavit klasickou neschopenku," sdělil ředitel školy Václav Šefčík.
S tím, že by některý student zakázal škole podávat o něm jakékoli informace, se však zatím Ševčík nesetkal. Sám za sebe dodává: "Vím, že na to má podle zákona právo. Řekl bych mu však: Dokud ti, synku, dávají rodiče peníze, tak si jich važ."
Pracovníci školských úřadů nepovažují utajování informací o dospělých studentech za závažný problém. Upozorňují spíš na jinou otázku. "Když si to žák přeje, není o čem diskutovat," řekl ředitel Okresního školského úřadu v Liberci Robert Gamba. "Školy se ale setkávají spíše s opačným problémem. Rodiče se totiž o studium svých dětí mnohdy příliš nezajímají," říká Gamba.
