"Zaměstnavatelem pracovníků ve školách, které subjektivitu neměly, byl dosud okresní úřad. Právě ten rozhodoval o odměnách a osobních příplatcích pro učitele. Nyní jsou veškeré mzdové a personální otázky v rukou ředitelů. Jednoznačně se tak zvyšuje autonomie našich škol," vysvětluje předseda Asociace základních škol Karel Bárta.
Vedle nárůstu pravomocí a odpovědnosti znamená právní subjektivita i vyšší náklady. "Jen za zpracování mezd teď každý měsíc zaplatíme navíc 7 tisíc korun. Dříve to přitom zvládala jedna účetní pro všechny školy na okrese," stěžuje si ředitel Základní školy Dlouhá Loučka Pavel Richter.
Problémy mají nyní zejména ty školy, které si o právní subjektivitu zažádaly na poslední chvíli, a tak zahltily obchodní rejstříky i ministerstvo školství, jež musí nové subjekty zavést do celostátního registru.
"Už teď je jasné, že to na poslední chvíli nechaly stovky škol. Ministerstvo ale ten nápor zvládne, máme na to dva měsíce," je přesvědčen náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.
Resort se podle jeho slov snaží motivovat obce a kraje, aby se chovaly efektivně a menší školy slučovaly do jednoho subjektu. Tím by ušetřily například náklady na účetní nebo příspěvek pro ředitele za vedení.
Zatím se to však příliš nedaří. Zejména v menších obcích hrají významnou roli osobní vztahy. Sloučené školy mají jen jednoho ředitele, zbylí přicházejí o funkci, pravomoci i příplatek za vedení.
V obci Paseka mají například školy dvě: mateřskou a základní. Každá z nich se stará o čtyři desítky dětí a jejich sloučení z ekonomických důvodů se přímo nabízí. I přesto obě školy zůstávají samostatné. "Je to o nějakou tisícovku dražší, ale do budoucna se to vyplatí," tvrdí starosta Paseky Jiří Blažek.
Zároveň odmítá, že by ho k rozhodnutí vedly osobní důvody - ředitelkou mateřské školy je totiž jeho manželka. Právě ji by případné slučování stálo ředitelské křeslo.
