Školství má koncepci, jak dál

Školství má před sebou snad poprvé v historii vizi, kam se bude ubírat v následujících letech. Odborníci pod vedením Jiřího Kotáska z Ústavu výzkumu a rozvoje školství včera po roce a půl příprav zveřejnili Bílou knihu.
Dokument, který systematicky mapuje budoucnost učitelů, žáků i jejich rodičů.

Podle knihy čeká školy zásadní proměna: zavedení široké škály volitelných předmětů, posun výuky od biflování faktografických údajů k osvojování klíčových dovedností, co možná nejširší integrace handicapovaných dětí. Nově koncipuje přípravu budoucích učitelů. Přináší i koncept celoživotního vzdělávání.

"Je to první pokus systematicky se podívat současnou situaci ve školství a na základě toho formulovat jeho budoucnost," prohlásil Jiří Kotásek.

Na něj a jeho tým čeká 23. listopadu národní konference - bitva, na níž budou muset své teze obhájit. "Jistě k tomu bude řada výhrad a záleží na tom, které z nich budeme akceptovat. Nikdy ale není možné vyhovět všem. A navíc: něco za nás také rozhodne parlament," upozorňuje Kotásek.

V současné době totiž na vládě leží nová podoba školského zákona, na který - pokud ho kabinet schválí - čeká v parlamentu řada úprav. Poslanci prakticky všech politických stran totiž už dopředu avizovali, že je pro ně nepřijatelné například rušení víceletých gymnázií, s nímž zákon - v souladu s Bílou knihou - počítá.
"Pokud se v půli listopadu shodneme, že víceletá gymnázia nemají existovat, ale parlament o pár měsíců později jejich existenci umožní, nic strašného se nestane," tvrdí Kotásek.

Bílá kniha podle něho zůstane při těch tezích, které se schválí: "Protože otázka rovných šancí na vzdělání je klíčová. V demokratické společnosti je nezbytné poskytovat spravedlivé šance na vzdělání všem: od nejtalentovanějších po ty nejzaostalejší. Kniha tedy bude dál doporučovat stejnou linii, pouze v jiných legislativních podmínkách." To znamená, že ministerstvo může navrhnout třeba další omezení počtu přijímaných na šesti- a osmiletá gymnázia. Nebo může naopak všechny kvóty vymazat a umožnit vzdělávání tolika dětem, kolik bude mít zájem. V tom případě už z víceletých gymnázií nebudou ony výběrové školy určené pro elitu, což dnes ministerstvo kritizuje.

Zmenšit zájem o tyto školy může také postupná proměna a zkvalitnění škol základních.

"Pokud budou mít základní školy možnost, jak pracovat jinak, a poctivě se jí chopí, nebudou mít nadané děti proč odcházet na víceletá gymnázia. O zrušení té které školy pak budou rozhodovat jen rodiče, kteří přece do špatné školy dítě nedají," prohlásil nedávno člen týmu Bílé knihy Karel Rýdl z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Větší zapojení rodičů, ale také zaměstnavatelů, odborů a po reformě krajů od ledna 2001 samozřejmě i orgánů státní správy a samosprávy, je vůbec jednou ze stěžejních myšlenek celé Bílé knihy. Škola se má stát centrem vzdělanosti daného místa.

Zásadní je také požadavek na dosažení co nejvyššího možného vzdělání pro co největší počet lidí. Jedno z hlavních doporučení obsažených v Bílé knize zní: Zvyšovat podíl populace s maturitou až na 75 procent.

"V roce 1999 to bylo asi třiašedesát procent populačního ročníku. Dnes bude toto číslo o něco nižší, neboť ministerstvo omezilo nástavbové studium. Pokud tedy má být více maturantů, bude nutné znovu rozšířit nabídku pro ty, kteří chtějí studovat při zaměstnání," podotýká ředitel divize analýz Ústavu pro informace ve vzdělávání Miroslav Procházka.

Na to se ovšem v Bílé knize myslí: dokument obsahuje koncept vzdělávání dospělých. Počítá se se zavedením soustavy peněžitých i jiných pobídek pro zaměstnavatele, aby jejich výdaje na vzdělávání zaměstnanců byly vyšší, na pobídky pro zaměstnance, aby co nejvíce vstupovali do různých kursů, a také na pobídky pro ty, kteří vzdělávání nabízejí.

Stejně jako se má zvýšit počet maturantů, zvýšit se má i počet vysokoškoláků, a to na padesát procent populace.

To je zhruba o polovic více.

Veškeré závěry, ke kterým odborníci v Bílé knize dospěli, mají podobu doporučení. Až poté, co dokument přestojí Národní konferenci, ministr školství Eduard Zeman ji odnese na vládu a kabinet jej přijme, začne se připravovat, jaké konkrétní zákony bude třeba změnit a jaká opatření přijmout.

První kroky už obsahuje nachystaný školský zákon. "Budu za něj ve sněmovně bojovat. Domnívám se totiž, že navržené změny jsou výsledkem širokého konsensu odborníků i veřejnosti.

Přece jsem celonárodní diskusi o vzdělávání nevyhlašoval jen tak pro legraci," prohlásil včera ministr školství Eduard Zeman.

Kdy se školy skutečně promění? V knize se píše: "Časovým horizontem je rok 2005, v některých částech 2010. S tím, že změny budou jen postupné, nezbytně dlouhodobé, nelze je urychlit ani vynutit."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video