Do základní školy v Praze na Černém Mostě jsem se přišla (ohlášená jen v ředitelně, učitelé o mně předem nevěděli) podívat, jak se v praxi rozjíždí školská reforma a učení podle opěvovaného i nenáviděného školního vzdělávacího programu. Začal platit v prvních a v šestých třídách. "Dobrý učitel s námi hraje hry a soutěže. Říká výklad tak, aby sme to pochopili. A furt jen nemele a my jen nepíšeme, diskutujeme," charakterizují dobrého kantora šesťáci.
"Stručný zápis, dobrý výklad a hra na procvičení. A má být zábavná a připravená. A měla by si ve třídě umět udržet klid," formulují svou představu děti. Vystihují poměrně přesně to, co od učitelů reforma vyžaduje. Výuka by měla být interaktivní, děti by se měly učit hlavně komunikovat a informace vyhledávat než se je učit zpaměti.
Podle většiny učitelů je to novinka jen na papíře. Dobrý učitel podle nich s dětmi uměl pracovat zábavně, hravě a efektivně loni, ale i před deseti lety. A špatného prý žádná reforma nezmění.
"Je fakt, že ty, kteří moc nepoužívají moderní metody, to třeba nakopne. Ale jinak to přece není nic nového od dob Komenského, ne?" podotýká jedna z učitelek. Sedím v zadní lavici v hodině češtiny. Děti pracují ve skupinkách. Mají zdánlivě snadný úkol. Najít v učebnici, co znamenají cizí slova – dialektologie či syntax... Někteří horečně listují, jiní na to jdou od lesa, najdou si termíny v obsahu.
"Děti si procvičí samostatnou orientaci, vyhledávání ve zdroji," vysvětluje energická (a jak později zjistím také velmi oblíbená) češtinářka Olga Hájková. Na druhou stranu skupinová práce, kterou reforma vyzdvihuje, má i slabiny. Obtížněji se udrží ve třídě klid a hlavně: slabší žák ve skupince se veze na aktivitě druhých.
Všechny učitelky tvrdí, že ještě v říjnu šesťáky spíš krotí než učí. "Musíme je trochu zpracovat a vychovat. Děti přišly z prvního stupně, to pro ně byl šok," říká češtinářka. Jsou nesoustředěné, stále dokola se ptají na stejné věci.
Změna: více cizinců
Co se změnilo od dob komunistického školství? Tak třeba v téhle třídě jsou hned čtyři cizinci. A děti většinou mohou během hodiny pít. A hlavně: vůbec se neostýchají projevit. Hlásí se, vykřikují, říkají spoustu nesmyslů, než najdou správnou odpověď, ale nebojí se projevit svůj názor.
Na druhou stranu mám pocit, že některé jedničky a body dostávají zadarmo. Jako by stačilo být "jednooký mezi slepými". "Pořád trochu snižujeme laťku nároků," shodují se učitelky. "Ne, že by tu nebyly chytré děti, ale většina talentů odešla na osmiletá gymnázia. A ten odliv je znát, chybějí tahouni," vysvětlují.
Velká přestávka. Děti svačí, honí se, pošťuchují. Z hluku člověka rozbolí hlava. "Viděla jste našeho maskota?" pochlubí se dívenka ošuntělým plyšovým medvědem, který sklesle sedí na okně. "My ho máme už od první třídy. My jsme totiž spolu od první třídy. Když kluci nevotravujou, tak myslím, že jsme i docela dobrá parta," vykládá holčička.
Děti jsou podle učitelů mnohem bezprostřednější než za minulého režimu. Když nakouknu do hodiny prvňáčků, vyučující mě představí a ptá se dětí, jestli vědí, co dělá redaktor. Jeden kluk má jasno. "Něco píše a my to pak musíme číst."
Jaký je dobrý učitelJak šesťáci a deváťáci v anonymních dotaznících charakterizovali "dobrou" učitelku (učitele): "Dobrá učitelka je humorná, ale i přísná, dokáže tě něco naučit, ale ne tím, že žvaní celou hodinu." "Měl by vymyslet hodinu tak, aby nás bavila a něco jsme si pamatovali. Prostě, aby byla zábavná." "Dokáže věc vysvětlit, a přitom udržet ve třídě klid." "Nelíbí se mi, když někteří učitelé neumějí zklidnit třídu a pak to řeší jen poznámkama, což je neúčinný a zbytečný." "Ví, o čem mluví. Není staromódní a spisovná." "Hraje s námi hru, ve které zároveň zkouší, co umíme. Furt se nemele dokola." "Má tvrdou ruku a dokáže snad všechno vysvětlit." "Milá, laskavá a inteligentní." "Nedává nám nečekané testy." "Dobrou hodinu už jsem neměl dlouho. Že si žáci s učitelem rozumějí, nic po něm nehážou, prostě klidná, dobrá hodina." "Dobrá učitelka? Ha, ha, ha. Je tu jen jedna taková. Jiná mi ale dokonce natáhla facku a nikdo s tím nic nedělal." "Nejede jen podle učebnice, pustí třeba i video." "Učí tak, že se už nemusím učit doma." "Naše třídní je v poho. Vychází s dětmi suprově, není zákeřná, někdy si jen povídáme." |
