Inspektoři shromažďují záznamy o úrazech v mateřských, středních, základních a vyšších odborných školách od roku 2005. A od té doby je každý rok pořadí krajů s nejhorší bilancí stále stejné: 1. Pardubický, 2. Vysočina (jen ve školním roce 2011/2012 si pořadí prohodily).
V minulém školním roce ve zmíněných krajích zaznamenali zhruba tři úrazy na 100 dětí, zatímco v Praze, která je na opačném konci žebříčku, pouze jeden (viz box). Inspekce se nyní rozhodla, že zjistí, proč tomu tak je. V nedávno vydané zprávě o kontrole bezpečnosti a ochraně zdraví ve školách informovala, že provede "hlubší analýzu příčin dlouhodobě nepříznivého stavu školní úrazovosti" v těchto krajích.
Úrazy v krajíchIndex úrazovosti (počet úrazů na 100 žáků) v jednotlivých krajích ve školním roce 2012/2013:
|
Inspekce podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse podrobně srovná situaci v uvedených krajích a ostatních regionech. Inspektoři například prozkoumají, zda je nejvíce úrazů spíše ve velkých nebo malých školách a obcích. Výsledky analýzy budou zhruba na konci června.
Jasno o příčinách nemají ani v samotných krajích - a ani se je příliš nepokoušejí zjišťovat. Krajské úřady totiž připomínají, že zřizují pouze střední školy, zatímco ty základní a mateřské spadají pod obce. "Z tohoto důvodu bohužel nemůžeme poskytnout komplexní informaci," uvedla pro iDNES.cz Alena Vinopalová z odboru školství a kultury krajského úřadu Pardubického kraje. Jeho pracovníci však podle ní pravidelně kontrolují bezpečnost na školách a na zjištěné nedostatky upozorňují na poradách ředitele škol.
Situaci podle krajské radní Jany Fialové podrobněji nezkoumali ani na Vysočině. "Nám mají ředitelé hlásit jen mimořádné události. Nepamatuji si, že by potřebovali pomoc v této oblasti," uvedl šéf odboru školství krajského úřadu Kamil Ubr. Za špatné umístění kraje podle něj možná může i to, že tamní ředitelé poctivě hlásí všechny úrazy.
Ředitelé škol důvody nepříznivých krajských statistik také neznají. "U nás ve škole máme přiměřený počet úrazů, kolem dvaceti za rok. Jsou to nejčastěji menší zranění jako škrábnutí, vyvrácené prsty nebo vymknuté kotníky," řekla iDNES.cz ředitelka ZŠ Pardubice-Dubina Ludmila Kozáková.
Na Vysočině se sice neblahý trend snažili v předchozích letech zvrátit Programem prevence dětských úrazů, v jehož rámci třeťáci dostávali osvětové materiály a účastnili se besed či her, ale žádná výrazná změna nenastala.
Žáci se nejčastěji zraní mezi 10. a 12. hodinou
Celkově však úrazů ve školách ubývá. V loňském školním roce jich inspekce evidovala 29 191, zatímco o rok dříve o dvacet procent víc (36 626). "Rozdíl může souviset s opatřeními v oblasti bezpečnosti dětí a žáků, které školy přijímají. Mimo jiné i na základě pozornosti, kterou této oblasti věnuje inspekce a zřizovatelé škol," míní Andrys.
Co inspekce doporučuje školám
|
Školy musí zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků nejen při samotné výuce, ale i o přestávkách, v jídelně či během lyžařského výcviku. Tradičně v počtech úrazů vedou základní školy.
Nepřekvapí, že většinu zranění si děti loni způsobily při tělocviku (44,6 procenta všech úrazů na základních a 50,5 procenta úrazů na středních školách). Čtvrtina zranění na základkách se pakl přihodila o přestávkách.
Téměř třetina všech úrazů se stala dopoledne mezi 10. a 12. hodinou. Nejkritičtějšími měsíci jsou leden a říjen. Nejčastěji si žáci poranili ruku (48,5 procenta případů), nohu (30,2 procenta) a hlavu (12,6 procenta). Jedno dítě v loňském školním roce na následky zranění zemřelo. Konkrétní školy evidující nejvíce úrazů inspekce nemůže jmenovat.
