Škole se nelíbí smlouva s investorem

Dejvice - Mnoho kontroverzních reakcí vzbuzuje výstavba rozsáhlého víceúčelového komplexu budov na Vítězném náměstí v Praze 6. Rozepře vznikají především mezi vedením ministerstva školství a zástupci zdejších technických vysokých škol. Ti získají v novém areálu téměř 20 000 čtverečních metrů nových poslucháren, laboratoří a kanceláří za to, že poskytli své pozemky německému investorovi.

Podle vedení ČVUT to však nestačí a smlouva s investorem je pro školy nevýhodná. "Současná situace navíc definitivně uzavírá možnost dalšího rozvoje v dejvickém areálu," stěžuje si prorektor ČVUT pro výstavbu Arnošt Navrátil.

Ministerstvo školství a vedení Vysoké školy chemicko-technologické však ČVUT obviňují, že chce nyní najednou měnit pravidla během hry. Rozsah ploch a podmínky výběru zahraničního investora totiž před šesti lety stanovily samy školy.

Zástupci obou škol vybírali z devíti společností. "Německá firma Timon Bauregie nejlépe naplnila naše představy. Kdybychom plochu prodávali, získali bychom v přepočtu zhruba 50 tisíc korun za metr čtvereční, přičemž podle cenové mapy byla tehdy hodnota metru čtverečního na Vítězném náměstí kolem deseti tisíc korun. Myslím, že jsme handlovali velmi úspěšně," míní prorektor VŠCHT Jan Staněk.

Podle šéfa kabinetu ministra školství Miroslava Brabce problém spočívá v tom, že od začátku jednání o výstavbě nového centra se na ČVUT vystřídali již tři rektoři. "Nové vedení pokaždé smete ze stolu stanoviska předchozího rektora a nastolí další požadavky," tvrdí Brabec.

Prorektor Navrátil potvrzuje, že škola si v současnosti skutečně nárokuje větší prostor, než bylo v původní rámcové smlouvě zakotveno. Další plochy navíc ČVUT nechce zadarmo. "Požadujeme osm tisíc metrů čtverečních ploch na úkor komerčních prostor, které samozřejmě zaplatíme," dodává Navrátil, podle něhož škole chybí 95 tisíc metrů čtverečních.

Jeho kolega z VŠCHT má však na jednání ČVUT jiný názor. "Dráždí mě, pokud si zástupci školy stěžují na nedostatek prostor, a přitom své stávající plochy pronajímají," říká Staněk.

Zástupci ČVUT oponují: Většina pronajímaných objektů byla škole vrácena po roku 1989 ve velice špatném stavu. Zisk z nájmů investujeme do obnovy objektů a přestavby hal těžkých laboratoří na sportovní zařízení, která univerzitě naprosto chybějí. A s pronajímanými plochami v budoucnosti počítáme. V celém sporu je ještě jeden háček. Pokud by se výstavba neuskutečnila, může německá strana požadovat úhradu dosud vynaložených nákladů. Ty už dosáhly deseti milionů korun.

Komplex neřeší problémy vysokých škol
Představitelům Českého vysokého učení technického se nelíbí jednání ministerstva školství. To pozemky technických vysokých škol v Dejvicích vyměnilo za nový komplex, který do tří na Vítězním náměstí postaví společnost Dejvice Center. Komplex sice rozšíří akademickou půdu dvou zdejších vysokých škol - ČVUT a VŠCHT. Podle Arnošta Navrátila, prorektora pro výstavbu ČVUT to však vůbec neřeší táhnoucí se problémy školy s chybějícími prostory.

Většina ploch nového centra totiž bude sloužit komerčním účelům. "Současná situace navíc definitivně uzavírá možnost dalšího rozvoje školy v Dejvickém areálu. Jsme nuceni hledat prostory mimo své historické místo," konstatuje Navrátil.

Tvrdíte, že výstavba nových akademických budov, jejichž součástí bude i moderní kongresové centrum, neřeší prostorové požadavky ČVUT. Proč?
České vysoké učení technické se zhruba 20 000 studenty získá přes 10 tisíc metrů čtverečních čisté užitkové plochy, Vysoká škola chemicko-technologická, kde studuje asi 3 000 studentů, necelých 7 tisíc.

Rubem mince je to, že ČVUT přijde o prostory v budově, kterou historicky užívá od svého vzniku. Před dvěma lety ji získala Vysoká škola chemicko-technologická a teď budeme muset budovu uvolnit. Nakonec tedy vlastně žádné prostory navíc nedostaneme. Z tohoto důvodu jsme se vzdali možnosti bezplatně využívat nové kongresové centrum a požaduje místo toho další akademické plochy. I když je zisk nepatrný, v dané situaci je pro nás cenný každý metr.

Kolik nových prostor by tedy škola nutně potřebovala?
ČVUT má objekty v roztříštěné po různých částech Prahy, což je samo velkým problémem. Vztaženo k aktuálnímu stavu studentů chybí v současnosti škole škole až 95 000 metrů čtverečních. Vzhledem k zvyšujícímu se počet studentů tento deficit do budoucna ještě vzroste. Přes výstavbu nových objektů, přes plánované přestavby a modernizace, nám bude v akademickém roce 2005/2006 hrubým odhadem stále scházet 80 000 metrů čtverečních.

Pozemky, na kterém vyroste komplex Dejvice Center, přitom patří dejvickým vysokým školám. Jak je tedy možné, že akademická půda bude tvořit pouhých 25 procent komplexu?
Zmiňované území je  poslední nezastavěnou část rozsáhlého pozemku, který  v roce 1923 zakoupil Československý stát od Hlavního města Prahy výhradně pro potřeby výstavby českých vysokých škol technických.

První část areálu byla zastavěna v období první republiky, další pak v šedesátých a sedmdesátých letech. Na zbylých plochách  byla naplánovány dostavba vysokých škol a Technické knihovny. Za posledních dvacet let však chyběli nejen finance ale i jasná koncepce.

Po roce 1989 zahájily vysoké školy řadu jednání s cílem dostavět areál s pomocí dalších partnerů ve smyslu současných urbanistických koncepcí. Vláda České republiky finančně ale nepodpořila další rozvoj vysokých škol na tomto území. Odsouhlasila pouze výměnu části našich pozemků za nové akademické budovy. Zbytek ploch bude pronajímán soukromým firmám.

Přesto však ministerstvo školství, které vybralo vhodného partnera a s investorem Dejvice-Center a.s. uzavíralo smlouvy zdůrazňuje, že zájmy vysokých škol by měly být zohledněny. Třeba při výběru nájemců komerční plochy, který by měly zbožím a službami nějak souviset s programem rechnických vysokých škol.
Výběr nájemců je v rámcové smlouvě řešen jen velice volně, takže zřejme dostane přednost komerční zájem. ČVUT to navíc nepomůže řešit prostorové problémy.

Uprostřed Dejvic by měl vzniknout nový komplex, který by měl využívat především zdejší vysoké školy.