Stavba zahájená před čtyřmi lety s odhadovanou cenou 20 milionů korun už stála 78 milionů. Přitom není dokončena ani z poloviny. Celkové náklady jsou nově odhadnuty na 187 milionů korun.
Zastupitelé po svém čtvrtečním jednání uvedli, že dosavadní proces výstavby pod vedením managementu botanické zahrady nebyl uspokojivý. V polovině září budou chtít v této souvislosti zastupitelé návrh na vyvození osobní odpovědnosti za tento stav. Radní mají také hledat další zdroje peněz, aby investici neneslo v plné výši město.
"Je to jasná ukázka, jak se v Praze staví. Vybere se nejlepší řešení a nakonec je to desetkrát dražší," uvedl předseda opozičního klubu Unie svobody Michael Hvížďala. Náměstek primátora Petr Švec (ODS) poznamenal, že na začátku nebyly k dispozici podklady, aby bylo možné cenu skleníku určit.
Někteří zastupitelé postrádali informaci o tom, kdo je za současný stav zodpovědný. Padlo jméno Švece a ředitele zahrady Jiřího Haagera. "Přijdu si si jako ve velmi špatném a absurdním divadle," oponoval ředitel. Podle něj se vedení zahrady snažilo situaci zachránit, a nyní je vše v pořádku.
V diskusi vystoupili i architekti skleníku, podle nichž učinila špatné změny v projektu
zahrada. Konkrétní odpovědnost bude posuzovat odbor auditu a kontroly magistrátu, jehož zprávu zastupitelé dostanou. Ve výstavbě podle dřívějšího rozhodnutí nebude pokračovat botanická zahrada, ale odbor městského investora. Stavební firma by měla být vybrána v soutěži. Unikátní skleník by měl být hotov příští rok, využíván by však mohl být už letos.
Spor o skleník
Kvůli stavbě se botanická zahrada soudí s architektem původního projektu Zdeňkem Deylem. Ředitel zahrady Jiří Haagr tvrdí, že za pokutu od stavebního úřadu Prahy 7 může právě on. Architekt říká pravý opak. Magistrát si na toto téma nechává zpracovat analýzu, protože netuší, kdo je za pokutu a s ní spojené vícenáklady zodpovědný.
Pro letošní rok je třeba zvýšit rozpočet stavby o 44 milionů korun, aby už na podzim bylo možné skleník uzavřít, vytápět a osázet rostlinami. Definitivně by měl být dokončen v příštím roce.
Atypický unikátní skleník o rozloze 2000 metrů čtverečních by měl mít tři části s rozdílnými teplotami, několik jezírek a vodopádů. Měla by v něm mimo jiné být největší evropská sbírka guatemalské flóry a vietnamských orchidejí. Návštěvníkům mají sloužit dvě pěší trasy. Jedna umožní pohled na exponáty shora. Druhá má vést v krátkém úseku tunelem ve skále a proskleným tunelem pod hladinou největšího jezírka. Celý skleník je budován jako bezbariérový.
Náměstek Švec je pověřen, aby jednal se státními orgány a jinými organizacemi o příspěvku na tuto stavbu. Několikanásobný rozdíl mezi původními a současnými odhady nákladů vysvětlil tím, že "selhaly kontrolní mechanismy, které jsou na radnici a které měly avizovat významnou změnu finančních potřeb". Úřad podle něj ještě bude viníka hledat.
Rada měla k dispozici také zprávu odboru městského investora, který převzal práva a závazky investora stavby. Uvádí se v ní, že provedené práce jsou ve vyhovující kvalitě.
 Stavba nového skleníku v Botanické zahradě v Praze - Troji (4. září 2000) |
