Americký developer, který do projektu vložil 1,75 miliardy korun, se však o investice bát nemusí.
Budova byla z velké části již předem pronajata - téměř šest tisíc metrů si najala firma Philip Morris pro své ústředí. Podstatně méně nadšeni jsou památkáři a architekti: s postupným růstem budovy stoupá jejich zklamání z toho, co vzniká v tak citlivé urbanistické poloze nedaleko městského centra.
"Namísto využití velké výtvarné příležitosti sem byla vržena nadměrná hmota," říká památkář Josef Hyzler.
Skleněný komplex mění tvář náměstí
"Pražské historické budovy jsou z masivního zdiva. My postavíme moderní architekturu - bude to volné, vzdušné a průhledné," prohlásil na začátku stavby Jim Goettsch z architektonického ateliéru Lohan Associates.
"O vzhledu stavby jsme několikrát jednali a nakonec jsme dospěli ke kompromisu. Je to ale poměrně velká budova a to je v Praze vždycky problém," uvedl ředitel Státního památkového ústavu v hlavním městě Ladislav Špaček.
Nová budova na křižovatce Karlova náměstí a Resslovy ulice ponese název Charles Square Center. Budou v ní kromě kanceláří i obchody, zejména v proskleném atriu propojeném s vestibulem metra.
V podzemí bude parkoviště pro sto čtyřicet tři automobily. Původně na tomto místě mělo stát skandinávské administrativně kulturní centrum. Z veřejné soutěže před třemi roky byl vybrán jako autor projektu ateliér Sial. Ten nyní staví Charles Square Center s americkými architekty pro chicagskou developerskou společnost Golub-Europe L.C.C. Ta staví podobné kancelářské budovy ve střední a východní Evropě, zejména v Maďarsku a Polsku.
| Charles Square Center: zbytečná dominanta |
|
Hrubá stavba nové obchodně-administrativní budovy na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice je před dokončením. Už vidíme, co zde vyrostlo. Pro úspěch architektonického řešení každé stavby je rozhodující, jak se ji podaří zakomponovat do daného prostředí. Pro vztah této novostavby k okolí je příznačné již to, že nemá české jméno. Jmenuje Charles Square Center. Absence českého pojmenování je ve srovnání s jinými věcmi prkotina. A přece. Je důsledkem stejné arogance k místu jako stavba sama. Budeme-li se ptát po příčinách, musíme si uvědomit, že podobná situace se opakuje stále dokola. Pokud v Praze v poslední době vznikají architektonicky kvalitní novostavby, pak to rozhodně není v centru. Nejmírnější hodnocení zástavby proluky Myslbek znělo, že byla promarněna příležitost postavit tam něco potřebného a pěkného. Ani jedna nerespektuje základní urbanistické charakteristiky místa, jako je parcelace nebo způsob zástavby pozemku. Obě se tak vymykají prostředí památkové rezervace. Svou hmotou, měřítkem a užitými materiály v ní působí kontrastně. Ztráta urbanistických hodnot spjatých s památkou světového kulturního dědictví je nenahraditelná. Ale i kdybychom všechny kulturní hodnoty omezili pouze na okamžitý estetický dojem, není negace rázu místa vyvážena vytvořením nové, výtvarně srovnatelné kvality. Architektura se v podstatě omezuje na unifikovaný design stavebního programu investora. Zadání soutěže ignorovalo požadavek památkářů, aby novostavba byla členěna alespoň do tří objektů. Zastavovací podmínky nebyly stanoveny nezávisle a předem, ale byly vytvořeny na podkladě stavebního programu investora. Nelze se tedy divit, že se úvahami na téma, co je pro dané místo vhodné a přiměřené v obecné poloze, vůbec nezabývaly. To je jádro problému, který spojuje všechny sporné novostavby v historickém centru. Investor přichází k pozemku, který nemá jasně stanovenou regulaci. Podmínky výstavby se stanoví až pod tlakem konkrétního investičního záměru. Porotě se nejvíce líbilo řešení Václava Králíčka a kolektivu. Podle názoru porotců odráželo proklamovanou symboliku skandinávských motivů (loď - les - útes). Zvláště oceněna byla originalita a poetičnost hmotového řešení. Investor si však pro realizaci vybral návrh libereckých architektů Jiřího Bučka a Radima Kousala se spolupracovníky, kteří se v soutěži umístili na druhém místě. V této souvislosti je vhodné konstatovat, že rozdíl mezi vítězným a v pořadí druhým soutěžním návrhem nebyl dle verdiktu porotců dramatický. Karlovu náměstí až dosud dominovala radnice a kostel sv. Ignáce. Tyto významově podložené dominanty byly přehlušeny stavbou, kterou není důvod ve struktuře města zdůrazňovat. Její předimenzované měřítko udělalo z protější ušlechtilé novorenesanční budovy Vysokého učení technického trpaslíka a tím ji architektonicky znehodnotilo. Celé průčelí do Resslovy ulice je učebnicovým příkladem špatného řešení včetně nezvládnutého přechodu na navazující secesní budovu školy. Jeho nejcitelnější vadou je půdorysné vysunutí pater na úkor průhledu ke Karlovu náměstí. Vystrčení nároží novostavby do ulice zničilo významnou pohledovou osu. Nad rozlitým mlékem a téměř dostavěnou budovou je pozdě plakat. Není pozdě si však uvědomit, že podoba stavby je určována dávno předtím, než se začne stavět, a že nejvíce je ovlivněna zadáním, které formuluje stavebník, nikoliv architekt. Bylo by dobré se z trpké zkušenosti Karlova náměstí poučit a realizaci dalších podobných přehmatů zarazit, dokud je čas. |
 Pohled na hotové centrum podle architektů od Vyšehradské ulice. (8. února 2001) |
 Dům stavějí američtí architekti pro chicagskou společnost Golup-Europe L.C.C. (8. února 2001) |
 Studie nové budovy na křižovatce Karlova náměstí a Resslovy ulice s názvem Charles Square Center. (8. února 2001) |
 Průřez budovou centra podle architektů. (8. února 2001) |
 Plán prvního patra budovy centra. (8. února 2001) |
 Devítipatrová administrativní budova Charles Square Center, jejíž základní kámen byl postaven ve čtvrtek, vyroste do července příštího roku na Karlově náměstí. (8. února 2001) |
 Příčinou stavby je uzavření výstupu z vestibulu metra směrem na Karlovo náměstí. (8. února 2001) |
 Komplex, který vyrostl na Karlově náměstí, je sice úspěšná a pro mnohé praktická stavba, památkáři a architekti však tento názor nesdílejí. Podle nich narušuje urbanistický charakter této oblasti. (12. úrona 2002) |
