Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na stranickém sjezdu v Jihlavě (1. prosince

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na stranickém sjezdu v Jihlavě (1. prosince 2012) | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Krysy jsou u nás pěkně vypasené, kritizoval českou politiku šéf lidovců

  • 111
Kde je tma a špína, tam se drží krysy, kritizoval současnou úroveň české politiky předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na sjezdu v Jihlavě. "A že jsou u nás krysy pěkně vypasené," řekl Bělobrádek. Vládu ODS a TOP 09 podle něj lidovci nekritizují proto, že je pravicová, ale kvůli tomu, že dělá věci, které nepomáhají občanům.

Zmínil stále ne zcela funkční registr vozidel či sKarty pro výplatu sociálních dávek. "Stát přestává plnit své funkce," uvedl na sjezdu předseda křesťanských demokratů. Zdůraznil, že jeho strana nejsou žádní eurohujeři ani eurofobové, ale pořádek je podle něj třeba udělat nejprve v České republice, než budeme kritizovat naše partnery v Evropské unii.

Kde je nepořádek, tam se drží krysy

Dokud v České republice nezavládne pořádek, pak se nikam nedostaneme. V potravinářství, kde jsem roky pracoval, platí jedno. Kde je nepořádek a špína, tam se drží krysy a potkani. Ve státě je to stejné. A že ty naše „krysy“ jsou řádně vypasené."
Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL

Lidovci se v Jihlavě sešli v situaci, kdy se jim podařilo v podzimních krajských a senátních volbách uspět tak, že mají i šanci na návrat do Sněmovny v roce 2014. Zástupci KDU-ČSL budou znovu v krajské koalici v Jihomoravském a v Pardubickém kraji. Na jižní Moravě s ČSSD, na Pardubicku se sociálními demokraty a se zemanovci, tedy zastupiteli ze strany SPOZ. V Senátu křesťanští demokraté mají společný devítičlenný klub s nestraníky.

Lidovcům se daří eliminovat dluhy, věří v návrat do Sněmovny

Strana je podle Bělobrádka finančně stabilizovaná. V červnu se podle něj podařilo doplatit dluhy po předchozím vedení ještě za volby 2010. KDU-ČSL přitom musela propustit 60 procent zaměstnanců. "Jsme na nejlepší cestě být v roce 2014 zcela bez dluhů," zdůraznil předseda KDU-ČSL.

Strana se podle něj musí potýkat s handicapem, že přitahuje menší mediální pozornost. "To, že nejsme v Poslanecké sněmovně a nemáme ministry, je prostě fakt. Naše snažení často viditelné není, ale je správné a důležité. Náš čas přijde. Naše strana věří v tvrdou práci, rodinu a spravedlnost," řekl stranickým kolegům.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek na sjezdu v Jihlavě (1. prosince 2012)

 Lidovci na sjezdu hlasovali i o změnách stanov. Ale na názvu strany se nic měnit měnit nebude, v názvu zůstane, že je strana "československá", i když Československo bylo rozděleno před 20 lety, na konci roku 1992.

Vědení strany přitom usilovalo o to, aby nový název strany byl Křesťanská a demokratická unie - Česká strana lidová. Většina delegátů, mezi nimi řada z Moravy se proti tomu postavila. Na sjezdu se o této věci muselo hlasovat opakovaně, zhruba dvě hodiny se kvůli tomu delegáti dohadovali.

Jen třetina voličů strany jsou praktikující katolíci

Křesťanští demokraté mají k dispozici průzkum, podle nějž jen třetinu voličů strany, jichž je nyní podle něj asi 6 procent, tvoří praktikující křesťané. Další třetinu tvoří nepraktikující křesťané a poslední třetinu agnostici a ateisté.

"Musíme podchytit střední třídu, která je řadu let v České republice decimovaná," řekl delegátům sjezdu Bělobrádek. Struktura daní v zemi je podle ně postavená na hlavu. To, jak jsou nastaveny, nijak nenahrává tomu, aby rodiny chtěly mít více dětí.

Pokud se straně podaří vrátit do Sněmovny, nechce být ve vládě za každou cenu. "Ano, chceme být při tom, ale máme hranice, které jsou nám drahé a nehodláme je vyměnit za něco jiného," zdůraznil. To, že voliči lidovce poslali ze Sněmovny, bylo podle něj pro stranu šancí, aby se změnila. "Už se k nám nehlásí lidé, kteří nás plácali po ramenou, když se daly sehnat lukrativní posty," libuje si šéf KDU-ČSL.

Strana podle něj dokonce musí mít ambici volby v zemi vyhrát, i když to podle Bělobrádka zřejmě nebude už ve volbách v roce 2014.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video