Nesouhlasil jsem s postojem ODS k ČT, ale hájil ji proti všem kritikům. Teď vypadám jako blbec. Všem dosud spícím ještě jednou připomenu prostý fakt: Hovory paní
nezávislé radní Dědečkové: Píše se 2. listopad 2000 a radní volá takto: (hodina - volání - délka hovoru), (10:33 Bobošíková - 7:39 min), (11:01 Hodač - 1:41 min),
(12:51 - K.Dostálová (ODS) - 4:48 min), (12:56 - K.Dostálová (ODS) - 6:03 min), (13:05 Hodač - 6:04 min), (13:12 Bobošíková - 1:00 min), (13:13 - K.Dostálová (ODS) - 1:09 min.).
Mezi výše uvedenými hovory nebyl žádný jiný. Večer pak následovalo (18:30
hod Bobošíková - 15:00 minut) a v listopadu paní Dědečková volala panu Hodačovi ještě 8x. Tento sled hovorů ani nebudu komentovat. Soudný člověk si obrázek
udělá sám.
Už jen fakt, že by radní měsíc před odvoláním ředitele Chmelíčka kontaktovala jeho možné nástupce (jakékoliv, třeba i K.Fričovou) a jiné (potencionální) zájemce ne, je šílený. Tak se ale paní Dědečková beze stopy studu hájí. Když k tomu všemu přidám i astronomická čísla počtu telefonátů pana Mareše s panem Langrem (138x v prosinci volal Mareš Langrovi to se musí mít hodně rádi) a zmíním pro vyváženost i spoustu volání členů rady za ČSSD s panem M.Kučerou a paní Bůžkovou, je třeba se 120% jistotou konstatovat, že zaměstnanci přes svá některá pochybení byli a jsou v právu. Rozhodně morálním, ale velmi pravděpodobně i zákonném.
ODS a část ČSSD by honem měli začít vymýšlet další historky o příbuzenských a přátelských vazbách, protože jinak už jim snad nemůže nikdo nikdy věřit ani slovo. Politici a radní by si podle mého názoru přeci neměli volat vůbec. K vysvetlení postoje rady slouží zcela nepochybně jednání sněmovny a mediální komise.
Nějaké osobní rozhovory přeci musí vždy vzbudit podezření, natož pak 4-5 volání denně. A ještě jeden dodatek. Žádná lepší strana než ODS v téhle zemí stále
není, ale tohle už opravdu přehnali.
Pod pláštíkem zákonů takhle lhát je šok, kterým přišli o můj hlas. Dokonce bych
možná chtěl vrátit i ty, co jsem jim dal v minulosti. K volbám se sice chodit má, ale mě tam za rok a půl asi těžko někdo uvidí.
Martin Šubrt
