| Kučma nařídil zpřísnění bezpečnostních opatření u kandidátů
Ukrajinský prezident Leonid Kučma v neděli nařídil zpřísnění bezpečnostních opatření u kandidátů na nadcházející prezidentské volby. Učinil tak po sobotním útoku na prezidentskou kandidátku Natalji Vitrenkovou, která při něm byla spolu s dalšími asi 30 lidmi zraněna při předvolebním shromáždění ve městě Ingulec na východě Ukrajiny. Policie v neděli také oznámila, že zatkla dva podezřelé z sousedního Ruska, přičemž jeden z nich je prý bratrem oficiálního člena předvolebního týmu jiného ukrajinského prezidentského kandidáta. "Prezident Kučma je rozhořčen tím, co se stalo," prohlásil podle agentury Reuters prezidentův mluvčí Olexander Martyněnko. Uvedl, že prezident za této obtížné situace považuje za prioritu zajištění pořádku a klidu během kampaně před prezidentskými volbami, které se uskuteční 31. října. "Prezident také nařídil bezpečnostním orgánům, aby zesílily bezpečnost všech kandidátů, a dal pokyn, aby všem, kdo utrpěli zranění při sobotním útoku, byla poskytnuta náležitá péče. Kučma se v neděli mobilním telefonem spojil s Vitrenkovou a popřál ji brzké uzdravení," řekl prezidentův mluvčí. Podle policejního mluvčího jeden z podezřelých je bratrem šéfa regionálního předvolebního týmu předáka socialistické strany Olexandra Moroze, který je spolu s Vitrenkovou jedním z 15 kandidátů ucházejících se o zvolení hlavou ukrajinského státu. Policisté nyní pátrají po tomto šéfovi Morozovova předvolebního týmu, jehož jméno nebylo oznámeno. Morozov ani zástupci jeho strany nebyli k zastižení, aby se k tomu vyjádřili. |
Předvolební násilí není na Ukrajině novým pojmem. Při loňských parlamentních volbách explodoval molotovův koktejl v jedné z volebních místností a podle bezpečnostní služby se přes 30 kandidátů na poslance stalo terčem útoku. Letos v srpnu se podle místního tisku stal terčem útoku i předvolební autobus dalšího z kandidátů předsedy Socialistické strany Ukrajiny Oleksandra Moroze.
Blížící se datum prezidentských voleb 31. října přináší stále nové zvraty a překvapení a nyní se o nich hovoří jako o frašce. Voleb se zúčastní rekordních 15 kandidátů, ale při Ústřední volební komise původně šest z nich vyřadila. Až po jejich odvolání k Nejvyššímu soudu je komise zaregistrovala. Tvrdí ale, že těchto šest kandidátů neshromáždilo požadovaný milión platných podpisů voličů k registraci z dvou třetin oblastí Ukrajiny.
Zatím favoritovi voleb Kučmovi na záda nejvíce dýchají levicoví kandidáti. Kromě Vitrenkové jsou to šéf parlamentu a umírněný socialista Oleksandr Tkačenko a šéf ukrajinských komunistů Petro Symonenko. Umírnění kandidáti - předseda Národní bezpečnostní rady Jevhen Marčuk, Oleksandr Moroz a starosta města Čerkass Vladimir Olijnyk - spolu s Tkačenkem se koncem srpna zatím dohodli na předvolební spolupráci. Ve skutečnosti to znamená, že zmínění uchazeči si mezi sebou vyberou kandidáta a zbývající se z voleb stáhnou a podpoří ho. Podle předvolebních průzkumů se tím vyvoleným stane pravděpodobně Tkačenko.
K dalšímu "paktování" došlo minulý měsíc, kdy devět převážně levicových kandidátů se spojilo proti eventuálnímu zfalšování voleb Kučmou. Hned o dva dny později, 22. září, vyzval ukrajinský parlament, v kterém jsou komunisté nejsilnější frakcí, Ústřední volební komisi ke stažení kandidatury Kučmy z voleb. Vzápětí parlament schválil prohlášení obviňující Kučmu z vytváření diktatury v zemi. Pro prohlášení hlasovalo 242 poslanců ze 450členné Nejvyšší rady, jednokomorového ukrajinského parlamentu.
Podle mnohých jsou blížící se prezidentské volby jakýmsi neoficiálním referendem o budoucím vývoji Ukrajiny. Vitrenková, která je srovnávána s Vladimirem Žirinovským, hovoří často o boji proti korupci a návratu k "jistotám" komunismu. "Je nezbytné uniknout diktátu Mezinárodního měnového fondu. Moc by měla patřit sovětům. Nezradíme dělnickou třídu. Musíme zrušit bezjaderný status Ukrajiny," zní z jejích úst. Na předvolebním mítinku v Kyjevě dokonce vyjádřila radost nad tím, že ji někteří nazývají Žirinovským v sukni.
Šéf komunistů Symonenko rád mluví o zlatých časech dob Sovětského svazu a občas zmíní možnost jeho vzkříšení. Se závistí sleduje námluvy Ruska s Běloruskem s cílem vytvořit společný stát.
Ukrajina se nachází v hospodářské krizi. Zemi trápí dvacetiprocentní inflace, ekonomika od roku 1992 neustále klesá (pro letošní rok je prognóza pokles tři procenta). Stát dluží na mzdách a důchodech tři miliardy hřiven (asi 22,5 miliardy korun). Pro západ je volba Kučmy nejmenším zlem a krokem k další stagnaci, ale volbou levicových kandidátů by Ukrajina podle západních pozorovatelů udělala krok zpět.
Z úst dalšího kandidáta, bývalého premiéra a předsedy Národní bezpečnostní rady Jevhena Marčuka, sice zaznívají hlasy po radikálních reformách a prozápadní orientaci, ale podle předvolebních průzkumů nemá na zvolení šanci, protože jeho prozápadní orientace nemá pochopení u obyvatel. V Charkově ho dokonce rozzlobení občané fyzicky napadli. Proevropsky a tržně orientované hnutí Ruch sice nabízí svého kandidáta, bývalého ministra zahraničí Hennadije Udovenka, ale únorové rozštěpení strany a následná tragická smrt vůdce Vjačeslava Čornovila zapříčinily pokles vlivu strany.
Jestliže žádný z kandidátů nezíská v prvním kole absolutní většinu, rozhodne druhé kolo, které se plánuje na 14. listopad. Potom už budoucímu prezidentovi stačí prostá většina hlasů.
