Pavel Hanák se o rodiny začal starat až poté, co rodiče zaměněných dětí odmítli původní psycholožku. V polovině loňského září ho přizval advokát poškozených Igor Veleba.
"Když jsem začal pracovat s rodinami, už bylo soudně rozhodnuto o návratu dětí, jiná možnost se proto nezvažovala. Bylo poměrně hodně náročné získat si jejich důvěru, trpěli velkou vnitřní nejistotou i nedůvěrou," uvedl psycholog.
Nejtěžší situace podle něj byla s Jaroslavou Trojanovou, která vnitřně výměnu odmítala. Trpěla kvůli tomu navíc depresemi, bývala smutná, vše negativizovala. "Velice těžce nesla i pouhou představu, že dceru Nikolu má někomu předat," popsal Hanák.
Rodiny si postupně začaly děvčátka vyměňovat, nejdřív na společné odpoledne, postupně i přes noc a několik dnů a nocí, s psychologem mohli všichni situaci konzultovat nonstop.
"Koncem listopadu už děti začínaly plakat, když se měly vracet k nebiologickým rodičům. To byl signál pro definitivní předání dětí," popsal Hanák.
Soudce se ho snažil přimět k vyjádření o tom, jak mohl milující otec Libor Broža podat žalobu na matku i dítě, a přitom neovlivnit svůj vztah k děvčátku.
Hanák ale trval na tom, že na sezeních s rodinami viděl harmonický vztah mezi Brožou a malou Nikolkou. "Život je komplikovanější," uvedl Hanák. "No, to nám asi vyjasní spíše znalci," uzavřel nakonec soudce Ryška.
Čermákovi podle Hanáka před výměnou i těsně po ní situaci zvládali lépe než Trojanová. Důležité pro ně totiž bylo to, že čekali narození dalšího dítěte. "Už tehdy jsem je ale upozorňoval, že když k situaci přistupují takto racionálně, může se dopad naplno projevit až poté, co se vše uklidní," uvedl Hanák.
Právě to podle něj také po výměně dětí nastalo. Zatímco Čermákovi nejprve své emoce kontrolovali, po narození malé Terezky letos v březnu požádali o jeho pomoc. Obrátili se na něj kvůli odcizení, které u nich po výměně dětí a rozdílném zvládání a prožívání situace nastalo.
Při zářijovém dvouhodinovém setkání v Krizovém centru psychiatrické kliniky v Brně navíc popisovali i to, že Nikolka trpí úzkostmi, pokud ji někomu předávají, i když jde o blízké příbuzné v rodině či pokud Jaroslava Čermáková dceru předává manželovi.
. Dvě televize dluží soudu odpověďneuvedly, kolik zaplatily rodičům vyměněných dětí |
"Co se událo oběma rodinám, se do nich zapíše navždy. Rozhodně je to běh na dlouhou trať, bolest se potáhne, zlepšení je ale možné," řekl Pavel Hanák.
Psycholog podle svého tvrzení celou dobu pracoval zcela zdarma. "Nikdo mi žádné plnění neposkytl, jen pan doktor Veleba (advokát rodin) mi daroval kilo medu," dodal psycholog, a uvolnil tak atmosféru v soudní síni.
V té jsou zhruba dvě desítky novinářů. Proces po své výpovědi sleduje i matka Libora Broži a Milan Smejkal. Z postižených rodin dorazily jen matky Trojanová a Čermáková.
Psycholožka: Slečna Trojanová cítila jako křivdu, že se jí v rodině neomluvili
Také původní psycholožka rodin Olga Hinková souhlasí, že nejvíce dolehla výměna na Jaroslavu Trojanovou.
"Slečna Trojanová popisovala jako velkou křivdu, že se jí nikdo v rodině neomluvil za to, že ji všichni obviňovali z nevěry. Necítila se tam tehdy dobře, chtěla odejít, ale její partner byl na rodinu fixovaný a stavěl tam dům. O něm říkala, že jí velmi ublížil, ale chtěla s ním ve vztahu setrvat," popisovala Hinková.
Rodinám poradila společné setkání a návštěvy v prvních 14 dnech a 6 týdnů výměn i společnou oslavu Vánoc. "Zakončením toho celého by mohla být oslava kmotrovství matky nad nebiologickým dítětem, že by nad ním celý život držely ochrannou ruku," popsala Hinková své doporučení.
O tom, že rodiny chtějí vyměnit psychologa, se Hinková podle svých slov dozvěděla od sociálních pracovnic. "Neviděla jsem v tom problém. Sama jsem jim říkala, že je předám někomu z kolegů, neboť jsem byla časově zaneprázdněná. Navíc není vhodné, aby se ten, kdo dělá první kontakt, klientům věnoval dál," řekla u soudu Hinková.
