Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme věřit činům, nebo tweetům? Gabriel se ostře navezl do Trumpa

  10:22aktualizováno  11:13
Němci si už nejsou jistí, jestli při pohledu přes Atlantik ještě poznávají svoji Ameriku. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to prohlásil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Theresa Mayová premiérka ujišťovala, že Británie i po brexitu bude s bezpečnostními složkami států EU sdílet zpravodajské informace.

Německý ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel na bezpečnostní konferenci v Mnichově (16. února 2018) | foto: Reuters

Gabriel zavzpomínal na zásadní roli, kterou pro vývoj Německa po druhé světové válce Spojené státy sehrály. Právě od nich se totiž spolková republika naučila o výhodách demokracie, vlády práva, multilateralismu nebo svobodného obchodu. 

Možná právě to podle něj vysvětluje, proč si dnes Němci nejsou jisti, jestli Ameriku ještě poznávají. „Jsou to činy, jsou to tweety, jsou to slova, co máme sledovat, abychom poměřovali Ameriku?“ ptal se Gabriel.

Zdůraznil, že úzké spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou je cestou, jak zachovat stávající architekturu mezinárodního uspořádání. Zásadní je také jednota Evropské unie, kterou podle něj Rusko a Čína rády testují. „Nikdo by se neměl pokoušet rozdělovat Evropskou unii, ne Rusko, ne Čína, ale také ne Spojené státy,“ prohlásil.

Washingtonu také doporučil, aby nenechal zkrachovat dohodou o íránském jaderném programu, a zároveň se spolu s Evropou snažil najít cesty, jak výrazně omezit destabilizující vliv íránské politiky. Uvedl také, že by nikdo neměl rozdělovat Evropskou unii, a to ani Spojené státy.

Ruské média pak zaznamenala především jeho slova o možnosti postupného rušení protiruských sankcí za předpokladu, že na dodržování Minských dohod v Donbasu budou dohlížet pozorovatelé OSN. 

„Na Ukrajině musíme dosáhnout příměří. Návrh ruského prezidenta na vyslání modrých přileb považuji za správnou. Pokud se to podaří, tak můžeme postupně rušit sankce,“ uvedl podle newsru.com na snídani s německými a ruskými podnikateli. Rozmístění pozorovatelů OSN v Donbasu navrhuje také Kyjev. Na rozdíl od Moskvy, podle níž by měli působit jen na frontové linii, chce, aby byli rozmístěni v celé zóně konfliktu včetně hranice s Ruskem.

Mayová zmínila spolupráci s českou policií

Projev britské premiérky Theresy Mayové se věnoval evropské bezpečnosti po brexitu. „Zatímco opouštíme EU, abychom šli ve světě vlastní cestou, zůstává Británie stejně oddána evropské bezpečnosti jako byla dosud. Evropská bezpečnost je naše bezpečnost,“ zdůraznila Mayová.

Vnitřní a vnější bezpečnost jsou podle šéfky britské vlády stále více propojené, a proto je nutné, aby Británie s Evropskou unií v bezpečnostních otázkách úzce spolupracovala i po svém vystoupení z osmadvacítky. 

Fotogalerie

Takové řešení, jehož součástí má být policejní, zpravodajská nebo vojenská spolupráce, je podle ní v zájmu všech. Mayová ale připustila, že podobná dohoda Evropské unie s třetí zemí zatím nemá obdobu, a proto k ní bude potřeba skutečná politická vůle na obou stranách. Pokud se najde, mohla by podle ní dohoda o bezpečnostních otázkách začít platit před koncem roku 2019. 

Za úspěšný příklad bezpečnostní spolupráce představuje rozbití gangu otrokářů v Británii s pomocí české policie.  Jde o případ z roku 2014, kdy policie na jihozápadě Anglie osvobodila osm Čechů od skupiny, která tyto muže nutila k práci a její výtěžek si za pomoci vydírání i násilí nechávala pro sebe (psali jsme zde: Britové usvědčili gang otrokářů z Česka, své oběti věznil v garáži).

Mayová dala najevo připravenost Británie nadále přispívat na vojenské mise EU a její rozvojové programy, pokud to bude ve společném zájmu. Londýn také po brexitu převezme všechny sankce, které nyní uplatňuje Evropská unie.

Svým projevem britská premiérka mohla uklidnit obavy, které Londýn vzbudil loni, když hovořil o tom, že bez dohody o bezpečnostních otázkách by si Británie „mohla vzít své informace s sebou“. Šéfka britské vlády zároveň podotkla, že referendum o brexitu bylo legitimním a demokratickým rozhodnutím. Je podle ní vyloučeno, aby se lidové hlasování v této otázce opakovalo.

Die Welt: V čele NATO může stanout německá ministryně obrany

Severoatlantická aliance uvažuje o zvolení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové do svého čela po odchodu Jense Stoltenberga. Napsal to německý list Die Welt. Ministryně má prý v NATO skvělou pověst, je odbornicí, má strategické myšlení a pomáhá menším členským státům.

Die Welt cituje názor vysoce postaveného diplomata z vlivného státu NATO, že Německo díky von der Leyenové výrazně zvýšilo svou aktivitu v alianci. Výhrady vůči ní má prý Turecko, nejsou ale nepřekonatelné. Von der Leyenová má podle listu i podporu německých politických stran.

Stoltenbergův mandát v čele NATO vyprší v roce 2020. Pokud by ho von der Leyenová nahradila, stala by se první ženou v čele aliance. Zatím jediným Němcem v čele NATO byl Manfred Wörner, který byl generálním tajemníkem aliance v letech 1982-88.

Česko zastupuje Stropnický a Šlechtová

Tradiční bezpečnostní konference začala v bavorské metropoli v pátek. K veřejným debatám i zákulisním rozhovorům o situaci na mezinárodní scéně se na ní sejde kolem dvaceti hlav států a šéfů vlád. Česko budou v bavorské metropoli zastupovat ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová.

Hlavními tématy 54. konference mají být oslabování stávajícího mezinárodního pořádku, budoucnost Evropské unie nebo situace v oblastech konfliktů, ať už to je Sýrie, Jemen, Libye nebo Ukrajina.

Mezi nejsledovanější účastníky konference budou patřit izraelský premiér Benjamin Netanjahu, americký ministr obrany James Mattis, šéfka britské vlády Theresa Mayová, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...

Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...



České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Mladí Turci houfně opouštějí islám a stávají se deisty. Politici zuří

Ilustrační foto.

Mezi mladými Turky přibývá odpadlíků od islámu. Podle zprávy, která pobouřila tureckou veřejnost, se čím dál víc...

Obyčejná fabie vyřadila čtveřici obrněných pandurů na tři roky

V Táboře se srazilo pět pandurů a auto.

Skupina obrněných vozidel pandur české armády a jeden civilní automobil se v listopadu 2016 srazily nedaleko Tábora....

Další z rubriky

Zastřel mě, prosil útočník z Toronta. Policista neposlechl a je za hrdinu

Zatýkaní teroristy v Torontu

Alek Minassian při své šílené pondělní jízdě Torontem zabil deset lidí, sám však přežil. A to i přesto, že policisty...

V Torontu najel řidič dodávky do lidí. Deset mrtvých, patnáct zraněných

Poničená dodávka, kterou řidič vjel do chodců v Torontu. (23.4.2018)

Nejméně 10 lidí zemřelo a dalších 15 zranil řidič dodávky, když v kanadském Torontu vjel do chodců na přechodu....

Zákon proti burkám: rakouská policie chtěla pokutovat nemocného s rouškou

Maska (ilustrační snímek)

Rakouští policisté chtěli 80 eury (asi 2 000 Kč) pokutovat muže, který na ulici nosil zdravotní roušku. Muži řekli, že...

Najdete na iDNES.cz