O spojení přes Messinský průliv snili už staří Římané. Před více než 2000 lety chtěli pospojovat most ze sudů a vorů, tento záměr jim však překazila bouře.
Nynější vládní plány předpokládají, že se stát na stavbě mostu vůbec nebude finančně podílet. Peníze na něj mají dát dohromady banky, investiční firmy a budoucí provozovatelé.
Vložený kapitál by se jim měl bohatě vrátit z mýtného, které budou platit řidiči 140 tisíc aut, jež podle propočtů v budoucnu denně přejede po šestiproudé mostní vozovce.
Cesta z Kalábrie na Sicílii jim pak zabere pouhé tři minuty, zatímco dnes musejí pendleři i turisté čekat až hodiny, než se dostanou na trajekt.
Il Ponte sullo stretto (most přes úžinu), o němž už desetiletí jednají různé italské vlády, bude téměř třikrát tak dlouhý než proslulý most Golden Gate v San Francisku.
Dokonce i dosud nejdelší visutý most na světě spojující přes průliv Akaši největší japonský ostrov Honšú s malým ostrovem Awadži bude vedle něj se svými 1990 metry rozpětí mezi oběma pilíři působit skromně.
"Největší dílo lidského ducha," horují o budoucím sicilském mostě jeho stoupenci. Kritici naproti tomu obviňují premiéra Silvia Berlusconiho, že si chce prosazením velkorysého projektu pouze postavit vlastní pomník. Na odpor se stavějí i ekologové.
Plánovači už ale oznámili, že veškeré pochybnosti kolem mostu byly vyřešeny. Ani častá zemětřesení v oblasti prý nebudou žádný problém: mostní pilíře o výšce 380 metrů, zakotvené do hloubky 55 metrů v zemi, údajně odolají otřesům až o síle 7,1 stupně Richterovy škály. Kalábrie už ale zažila i zemětřesení o síle 7,9 stupně.
Zatím nejdelší visutý most v japonském Kóbe byl v roce 1995, ještě před svým dokončením, zasažen zemětřesením 7,2 stupně. Základy pilířů se tehdy hnuly o 80 centimetrů - most sám však vydržel.
