Biljana Plavšičová a Radovan Karadžič

Biljana Plavšičová a Radovan Karadžič - Bývalá prezidentka Republiky srbské v Bosně a nynější předsedkyně strany Srbský národní svaz Biljana Plavšičová na archivním snímku z února 1995 společně s tehdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Plavšičová se dobrovolně dostavila k výslechu před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (11. ledna 2001) | foto: ČTK

SFOR odvolává, že se ozval Karadžič

  • 21
Mezinárodní síly v Bosně SFOR odvolaly zprávu, že je kontaktoval Radovan Karadžič, kterého hledá mezinárodní trestní tribunál. Vpodvečer sdělily, že dopis, který jim předala Karadžičova manželka, nepsal on, jak se původně domnívaly, ale právě jeho žena. Ta dala psaní veliteli SFOR Johnu Sylvestrovi, který ji předtím oficiálně vyzval, aby svého muže přesvědčila, ať se dobrovolně vzdá justici.

SFOR k tomu dospěly po analýze dopisu, který jejich představitelům předala Ljiljana Zelenová-Karadžičová ve svém domě v Pale u Sarajeva, kam je pozvala. Schůzka trvala půl hodiny.

"Dopis napsala paní Karadžičová a byl odpovědí na dopis SFOR zaslaný Karadžičovi před dvěma týdny, řekla mluvčí SFOR Karen Mondayová.

Britský ministr obrany Geoff Hoon, který se účastní konference NATO v Bruselu, řekl že v dopise je Karadžič popisován jako "laskavý" člověk. Dodal, že v něm není žádný náznak, že by se bývalý srbský předák hodlal dobrovolně vzdát mezinárodnímu tribunálu, u něhož je obviněn z válečných zločinů a genocidy.

Spíše vyznívá v tom smyslu, abychom ho nechali na pokoji, řekl Hoon. "Paní Karadžičová v něm zřejmě vyjádřila svůj názor, že její manžel je milý, laskavý, sympatický a chápající muž," prohlásil britský ministr.

Dopis byl SFOR předán asi měsíc poté, co Jugoslávie začala zatýkat vůdce bývalého režimu obviněné z válečných zločinů. Soudnímu tribunálu v Haagu chce vydat nejen Kardažiče, ale i generála Ratka Mladiče.

Jednotky SFOR podnikly letos na území Republiky srbské, kde se podle předpokladů Karadžič skrývá, už dvě neúspěšné operace k jeho zadržení, slibují však, že ho dříve či později dostanou.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Západ nedávno zintenzivnil úsilí o dopadení Karadžiče a jeho předání do Haagu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Nejmenovaný americký emisar se v lednu diskrétně setkal v Černé Hoře s Karadžičovou matkou a bratrem ve snaze přimět je, aby bývalého vůdce přemluvili ke kapitulaci. Poté selhaly dvě akce SFOR dopadnout Karadžiče v lesnaté a hornaté oblasti na východě Republiky srbské v Bosně.

KARADŽIČ VYDAL KNIHU

V Bělehradě 22. dubna vyšla nová kniha bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče. Vydání knihy, jednoaktové divadelní hry, ukazuje, že náš hrdina se nejen těší dobrému zdraví, ale že ho neopustil smysl pro humor a ironii, řekl jeden z jeho stoupenců Kosta Cavoski, který hovoří jménem Mezinárodního výboru pro pravdu o Radovanu Karadžičovi.

USA nabízejí pět milionů dolarů
Americké velvyslanectví v Sarajevu vede agresivní mediální kampaň, v níž nabízí pět milionů dolarů za pomoc při Karadžičově dopadení. V Bosně byly na četných místech vylepeny plakáty s výzvou k poskytnutí informací o bývalém bosenskosrbském vůdci.

Američané zadali za tímto účelem i inzeráty v bosenském rozhlase a televizi. Velká část bosenských Srbů však stále stojí za Karadžičem a plakáty s jeho portréty jsou strhávány.

V Bělehradě a ve vojvodinské metropoli Novém Sadu byly Karadžičovými stoupenci vylepeny plakáty, na nichž je pod podobiznou někdejšího bosenskosrbského vůdce nápis: "Chraňte důstojnost své vlasti - každý Srb je Radovan".

Budeme zatýkat, oznámila Jugoslávie
Obviněným vůdcům bývalého jugoslávského režimu skončilo období bezstarostného unikání před spravedlností. V půli dubna vypršela lhůta, po kterou se mohli dobrovolně přihlásit úřadům. Srbové, kteří jsou obviněni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), nyní riskují zatčení.

KARADŽIČOVA OBVINĚNÍ

ICTY obvinil Karadžiče z odpovědnosti za genocidu v Bosně a Hercegovině a dal ho na přední místo seznamu hledaných osob. Doposud se však Karadžić, stejně jako bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, skrývá. Podle různých neověřených informací se pohybuje ve východní hornaté části Republiky srbské nebo v západních částech Černé Hory, kde se narodil.

"Lhůta již nebude prodloužena," informovala Vesna Lazičová z úřadu jugoslávského ministra spravedlnosti. Jugoslávská vláda vyhlásila třídenní lhůtu poprvé minulou středu. Pak ji ještě dvakrát prodloužila. Také srbský ministr spravedlnosti Vladan Batič oznámil, že ten, kdo se nevzdá dobrovolně, bude stíhán.

Podle jugoslávského ministra spravedlnosti Sava Markoviče byla lhůta prodloužena proto, že jeho úřad kontaktovalo v posledních hodinách několik lidí obviněných mezinárodním soudem v Haagu (ICTY) a na ministerstvu se vedou jednání.

Podle jugoslávských úřadů se přihlásilo šest Srbů, kteří jsou ochotni se vzdát. "Doufám, že první z těchto lidí budou odesláni do Haagu již v příštích dnech," řekl jugoslávský ministr zahraničí Goran Svilanovič.

Před soud se chystají dva Srbové
Před haagský tribunál je ochoten předstoupit bývalý vůdce chorvatských Srbů Milan Martič, který je obžalovaný z válečných zločinů. Martič je obviněn z odpovědnosti za smrt civilistů při raketovém útoku na chorvatskou metropoli Záhřeb v květnu 1995.

BÝVALÁ JUGOSLÁVIE

Srbský exministr se zabil

Válečné zločiny bude soudit stálý tribunál

Vzdát se chce také generál Dragoljuba Ojdaniče, který velel jugoslávské armádě při jejím tažení v Kosovu v letech 1998-1999. Jeho právník v sobotu řekl, že velitel odjede tento týden do Haagu, aby tam čelil obžalobě z válečných zločinů.

Jugoslávská vláda zveřejnila seznam 23 podezřelých válečných zločinců, jejichž vydání požaduje haagský soud. Mezi nimi je i nynější srbský prezident Milan Milutinovič, obviněný z válečných zločinů v Kosovu.

Podle zákona o spolupráci s ICTY, který 11. dubna schválil jugoslávský parlament, budou mít ti, kdo se haagskému tribunálu dají k dispozici dobrovolně, jisté výhody; jugoslávská vláda především požádá ICTY, aby byli prozatímně propuštěni z vězení a mohli se při procesu hájit na svobodě.

Jugoslávie, která je pod silným tlakem Západu, přijala zákon o spolupráci Bělehradu s ICTY, který umožňuje vydávat do Haagu občany Republiky srbské, kteří se zdržují na území Jugoslávie.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video