„V sedmi letech mě zneužíval nevlastní děda, který už ale naštěstí umřel. Doteď si všechno pamatuji. Sahal mi mezi nohy a říkal, že když to někomu řeknu, dají mě do děcáku. Několikrát se do mě pokoušel vniknout, ale nešlo to,“ svěřila se bývalá oběť sexuálního zneužívání v dětství, která si však kvůli okolnostem nepřála uvést své jméno. Dnes už dospělá žena se situaci snažila v pubertě řešit se svou matkou.
Týrání dětí je sofistikovanější a častější. Pomoc jde pozdě, řekl expert |
„Řekla mi, že jsem si to vymyslela, abych se jí pomstila kvůli tomu, že se mi jako dítěti moc nevěnovala,“ dodala. Teď má bývalá oběť sexuálního zneužívání problémy i v dospělosti. Ke své matce nemá důvěru a má problémy navazovat vztahy. „Nechci, aby se mě kdokoliv dotýkal. Třeba to jednou ale přejde,“ věří.
V minulém roce evidovaly orgány sociálně-právní ochrany dětí přes devět tisíc případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Sexuální zneužívání podle statistik zažilo 720 dětí, využívání k dětské pornografii 151 dětí a evidují se dva případy dětské prostituce.
Podle Vladimíra Dostálka z Ministerstva práce a sociálních věcí je potřeba zdůraznit, že výše zmíněná čísla se týkají případů, ve kterých bylo sexuální zneužívání odhaleno. Ve skutečnosti je číslo mnohem vyšší, na většinu případů se nikdy nepřijde.
Zlo uvnitř rodiny
„Každá rodina je na první pohled normální, ale za zavřenými dveřmi se toho děje mnohé,“ říká policejní psycholožka Alexandra Machková.
Sexuální zneužívání dětí
Zdroj: Šance dětem |
Podle ní sexuální násilí na dětech začíná velmi brzo, a to kolem třetího roku věku a zlo probíhá uvnitř rodiny. Většinou je pachatelem blízký nebo příbuzný, se kterým má dítě velmi pevnou vazbu.
Právnička Michaela Štuksová z nadace Naše dítě tvrdí, že se dítě nedokáže páchanému násilí bránit, protože se tyrana bojí, trpí pocitem beznaděje a nedokáže se svěřit. Někdy ani není komu, neboť násilí páchá často někdo z rodiny za tiché spoluúčasti dalších členů domácnosti.
Útěcha v diskuzi
„Byla jsem zneužívaná fotrem. Není dne, kdy bych k němu necítila nenávist. Je to už patnáct let zpět, ale toto se mi z hlavy už nikdy nevymaže,“ napsala žena s přezdívkou madanga na jedné z mnoha internetových diskuzí, kde se oběti svěřují se sexuálním násilím v dětství.
Právě internet je místem, kde se lidé svěřují nejčastěji. Bojí se, že jim jejich blízcí nebudou věřit a proto píší pod anonymitou do internetových diskuzí, kde hledají útočiště a pochopení. „Nikoho nezajímá, jak je mi zle,“ píše oběť, kterou zneužívala příbuzná.
„Pořád mi cpala ruku mezi nohy a hladila mi prsa. Nikomu jsem o tom neřekla až do sedmadvaceti, kdy jsem se dostala na psychiatrii. Byla už jsem osmkrát hospitalizovaná. Nevím, na koho se mám obrátit,“ dodává v zoufalosti do internetové diskuze.
Sejmout břemeno
Machková uvádí, že pro dítě může být zneužívání příjemnou aktivitou, protože mnohdy na něm nejsou praktikovány násilné aktivity. Dítě nerozumí tomu, co se děje. A problémy se dostávají napovrch až v dospělosti. „Často přicházejí oběti ve středním věku a teprve až teď odtajňují to, co se jim dělo. Lidé mají problémy ve vztazích. Potřebují ze sebe sejmout břemeno toho, co se jim dělo,“ udává.
Je to vražda dětské duše, říká psycholožka o sexuálním zneužívání |
Podle policejní psycholožky Machkové je práce státu v pomoci obětem sexuálního zneužívání, které vyjdou na povrch příliš pomalá a v praxi dochází k neodbornému zacházení s poškozenými. „Odborníkům často chybí takt a empatie k dítěti. Necitlivým zacházením se ale zesilují následky, které si dítě odnáší do svého života. Setkáváme se s předsudky nejen u lajků, ale i u odborníků,“ sdělila.
Dětem, které se s něčím podobným svěří, bychom měli věřit. „Děti o závažných skutečnostech jako je sexuální zneužívání nelžou. Pokud ano, tak jsou atakovány dospělým, například rodičem při rozvodu. Ale na to se velmi rychle přijde,“ ujišťuje Machková.
