Severní Korea se možná stane jednou z nejneobvyklejších destinací pro příznivce surfování. Americká cestovní kancelář Uri Tours, která turisty do KLDR vozí pravidelně, totiž přišla s neotřelou nabídkou - osmidenní surfařskou expedicí za severokorejskými písečnými plážemi.
Dvacetičlennou výpravu vede italský surfař Nicola Zanella, který trénuje čínský národní surfařský tým. KLDR podle stanice BBC navštíví poprvé. „Existuje mnoho důvodů, proč surfovat v Severní Koreji. Ve vlnách nikdo není a lámou se na nedotčených plážích, kam vstoupilo jen pár cizinců,“ vysvětlil.
Cílem cesty je podle něj také poučit mladé Korejce o tom, jak se bezpečně chovat ve vodě, a vybudovat „solidní místní surfařskou kulturu“.
Zanella tvrdí, že Severní Koreu navštívila skupina surfařů už loni. „Nikdo to ale dosud neudělal s úmyslem otevřít zemi surfařskému turismu - nebo tam provést průzkum,“ vysvětlil.
Členové expedice budou zjišťovat, jaké oblasti se nejlépe hodí pro začátečníky a pokročilé, čeká je také analýza pláží a mořského dna, stejně jako vymezení vhodných míst pro případnou evakuaci. Pro KLDR je ovšem velmi neobvyklé, že podobný výzkum budou provádět cizinci, upozorňuje list The Guardian.
Poklonit se Kim Čong-ilovi a hurá do vln
Zájezd za 2 750 dolarů (přes 65 000 korun) oficiálně posvětila severokorejská vláda. Podle Andrey Leeové z cestovní kanceláře Uri Tours cesta začne v hlavním městě Pchjongjangu. Surfaři pak navštíví několik významných památek a pokloní se památce Kim Čong-ila a Kim Ir-sena, což je součástí „oficiálního protokolu“.
Odezva na nabídku byla podle Leeové ohromná. „Kontaktovali nás surfaři z celého světa, kteří se chtějí cesty zúčastnit, takže máme dost různorodou skupinu všech úrovní,“ dodala.
Podle expertky na Severní Koreu Jean Leeové však surfaře nijak ohromující zkušenost nečeká. „Země sice podél východního pobřeží má krásné, bílé písečné pláže, nedokážu si ale představit místo, které je více protikladné k surfařské uvolněné kultuře,“ popsala.
Přísně hlídané vody severokorejského východního pobřeží leží mezi moři Japonska a Ruska. Satelitní snímky tam ukazují odlehlé ostrůvky a jasně modré moře. Podle Leeové však žádné velké vlny nenabízejí.
„Většina lidí, které jsem na veřejných plážích potkala, byli zaměstnanci továren nebo farmáři, kteří tam trávili den. Podél pobřeží tam také pracují rybáři, ale na pláži nežijí,“ řekla. „Korea je sice poloostrov, ale vodní sporty nejsou součástí tamější tradice. Jestli ale KLDR chce surfaře, určitě zadá svým mladým sportovcům, aby už v září chytali vlny,“ doplnila.
Zanella přesto zůstává optimistický. „Surfování není jen americký nebo havajský sport. Je to lidské právo. Myslím si, že si ho Severní Korea zaslouží stejně jako jiné země,“ řekl.
Není to poprvé, kdy Severní Korea přišla s netradiční nabídkou sportovního vyžití. V lednu loňského roku otevřela svůj první luxusní lyžařský areál v horách na východě země, aniž by místní obyvatelé byli příznivci tohoto sportu.
