Nové informace poskytly dokumenty z ruských a maďarských diplomatických archivů, které zveřejnila americká organizace Wilson Center v rámci programu Korejská iniciativa.
Už v roce 1963 Severní Korea chtěla po Moskvě, aby jí dala jaderné rakety, a také svolení, aby mohla získat technologii pro jaderné zbraně v zahraničí. Uvádí se to v záznamu rozhovoru sovětského velvyslance v Pchjongjangu Vasilije Moskovského s jeho kolegy z Československa a NDR.
Severní Korea také neustále žádala po svých spojencích jaderný reaktor. Maďarský velvyslanec v KLDR Ferenc Szabó poslal v roce 1979 na ministerstvo zahraničí v Budapešti depeši, podle níž Pchjongjang už léta naléhá na Československo, Sovětský svaz, Jugoslávii, Čínu a další země, aby mu "poskytly zařízení pro jaderné elektrárny, nebo je tam dokonce postavily".
"KLDR se tak snaží dohnat náskok za Jižní Koreou v jaderné energetice se skrytým záměrem později vyrobit atomovou bombu," uvedl v depeši maďarský velvyslanec.
Hrozila jaderná válka?
Další dokument maďarského ministerstva zahraničí z února 1976 zachycuje konverzaci s představiteli severokorejského velvyslanectví v Budapešti. "Podle nich nemůže být Korea sjednocena mírově. Jsou připraveni na válku. Jestliže bude v Koreji válka, bude vedená spíš jadernými než konvenčními zbraněmi."
Dokument dále cituje severokorejské diplomaty, podle nichž "KLDR má jaderné hlavice a rakety zaměřené... na Soul, Tokio a Nagasaki a na vojenské základny jako Okinawa". Podle nich je KLDR získala "bez pomoci experimenty a sama je vyrobila".
"Bylo to jen vychloubání," řekla odbornice na Koreu Kathryn Weathersbyová z Wilson Center. "Podle mě to dokazuje, jak moc chtěli, aby mohli něco takového říci. Toto tvrzení nebylo pravdivé, ale oni chtěli, aby bylo."
