Před pouhou hodinou vypadal dánský padesátník Harald v tričku metalové legendy Iron Maiden jako zestárlý rocker s dlouhými šedými vlasy a vousy. Teď už stojí převlečen do dlouhého černého kabátu a kožených kalhot v kruhu přátel, kteří se také vyparádili po vzoru starých Vikingů.
Přes rameno Haraldovi visí kožešina z lišky, krk a ruce mu zdobí šperky z kovu, kůže a kamenů. S beraním rohem naplněných pivem připíjí bohům na všechny světové strany.
Harald je gothi, kazatel moderní podoby starých severských náboženství nazývané Ásatrú nebo také "germánské neopohanství". Se svými souvěrci se sešel v islandském národním parku Thingvellir uprostřed průrvy mezi americkou a evropskou litosférickou deskou.
Pro Islanďany se jedná o posvátné místo. Právě zde se totiž od roku 930 scházeli vyslanci osad z celého ostrova ke každoročnímu sněmu, který je považován za celosvětově první model zastupitelské demokracie.
Třicet "Vikingů 21. století" přišlo oslavit desetileté výročí kulturního spolku Rimmugýgur, rituálně uvítat nové členy a zavzpomínat na loni zesnulého kamaráda. Harald obchází celý kruh a každému účastníkovi střihá pramínek vlasů, které poté jako oběť bohům zahrabe do země a polije pivem.
Roh naplněný chmelovým nápojem několikrát koluje, a když pivo dojde, nechá si gothi podat plechovku islandského ležáku značky Viking beer, otevře ji a přes rituální kruh z ní opět naplní roh. Po skončení ceremonie se kolem nich válí prázdné plechovky a z Thingvelliru odjíždí autobus plný opile zpívajících Vikingů.
Vikinské vzkříšení
První vlna zájmu o předkřesťanskou germánskou kulturu se vynořila během evropského romantismu 19. století v souvislosti s nacionalistickým hnutím ve Skandinávii. Německé okultní "starogermánské spolky" tehdy stály také u zrodu nacistického hnutí.
Harald a jeho přátelé se však hlásí k nové, apolitické vlně vikinského obrození, ke kterému ve Skandinávii došlo v 60. letech. Dosud se však musí vymezovat od rasistické vikinsko-árijské verze hnutí Ásatrú, která je oblíbená především v Severní Americe.
"Každým rokem mezi nás chodí více a více mladých lidí, zájem o Vikingy stoupá," říká Švéd Jimmy. Kolik lidí však ve vikinské bohy věří, nevědí přesně ani samotní příznivci hnutí. V celé Skandinávii se jejich počet odhaduje na několik tisíc.
Jimmy žil několik let ve vesnici Foteviken, která se považuje za nezávislé a svobodné Vikinské království s vlastním zákonodárstvím. Její obyvatelé provozují tradiční řemesla a umění, pořádají prohlídky pro turisty a rituálně oslavují předkřesťanské svátky.
Nový člen vesnice to nemá jednoduché. Nejdřív se stane nevolníkem jednoho svobodného pána. Až po určité době na návrh svého "kmotra" získá více práv, včetně možnosti ucházet se u rady starších o status svobodného Vikinga.
Méně přikazovací tón než desatero
Švédská vláda od letošního roku Ásatrú uznává jako oficiální náboženství. Napodobila tak Island, který tak učinil už v roce 1973. Ostrovní stát o 21 let později následovalo Norsko a v roce 2003 i Dánsko.
Pro řadové vyznavače Ásatrú tento krok mimo jiné znamená úřední uznání sňatků podle jejich rituálů. "Spíše než o náboženství se ale jedná o návod, jak správně žít. Principy se podobají biblickému Desateru, jen nemají tak přikazovací tón," vysvětluje svůj pohled Harald.
"Pro mě víra představuje spíše soukromé rituály, které doma pěstujeme s rodinou. Hodně si dáváme záležet na připomínce předků, na duši, kterou podle nás mají všechny předměty, na drobných oslavách.
Ásatrú je hodně otevřené interpretacím. Ostatně o starých vikinských náboženstvích máme znalosti hlavně z islandských ság. Ty byly napsány až během křesťanské epochy a hodně souvislostí v nich chybí. I proto by bylo směšné pokoušet se o nějaká ortodoxní pravidla," říká Haraldův dánský kamarád Robert.
Chlapáci a elfové
Vikinské hnutí je pestré. Na festivalu v islandském Hafnarfjörduru se sešly jeho různé odstíny, které spojovala láska k alkoholu, "chlapáctví" a záliba v dlouhých vousech a vlasech.
Někteří účastníci přijeli prodat své rukodělné výrobky. Jiné zajímá hlavně kultura, hudba, řezbářství, šermířství či připomínka slavné minulosti vlastní země. Další jako Harald nebo Robert ve staré kultuře našli duchovní rozměr a návod pro život v moderní době.
Někteří hosté se dokonce zhlédli v estetice Tolkienova Pána prstenů, který bohatě čerpá ze severské mytologie. V převlecích za elfy si ale koledovali o výsměch "pravověrných".
Kdo byli Vikingové
V 8. až 11. století byly severogermánské kmeny Vikingů obávanými nájezdníky.Loupily po celé Evropě - od Anglie přes Středomoří až po Kyjevskou Rus.
Vikingové prosluli jako výborní mořeplavci.
Na svých protáhlých lodích se dostali přes Island a Grónsko až do Severní Ameriky.
Severské státy si jejich odkaz stále připomínají a tradiční náboženství s mnoha bohy tam zažívá obrození.
