Rusko si od nástupu administrativy nového amerického prezidenta Baracka Obamy slibovalo oteplení vztahů s USA. Výsledky pátečního setkání očekávala ruská strana prý s "mírným optimismem".
"Toto je nový start nejen ke zlepšení našich bilaterálních vztahů, ale k vedení světa v důležitých oblastech," řekla po schůzce Clintonová.
Nicméně předem naznačila, že v rusko-amerických záležitostech zůstanou oblasti, ve kterých se mocnosti rozhodně neshodnou. Patří sem postoj Ruska ke Gruzii a jeho názory na rozšíření NATO.
Lavrov podle agentury AP uvedl, že obě mocnosti budou nyní především spolupracovat na jaderném odzbrojení Íránu a Severní Koreje.
USA v posledních dnech zdůrazňovaly úlohu Ruska při jednání s Íránem o ukončení jeho jaderného programu. Obama prohlásil, že ustanou-li íránské jaderné aktivity, nebude nutné budovat v Evropě protiraketový štít.
přečtěte siUSA kvůli Íránu nenabídly žádný „kšeft“ s radarem, tvrdí Medveděv i Obama |
Rusko-americké plány budou prezidenti obou zemí moci probrat 2. dubna, kdy se poprvé setkají v rámci jednání mocností G20 v Londýně.
Přesvědčit dnes Moskvu o důležitosti ruské účasti na americkém projektu protiraketového štítu byla ambice i Clintonové. Už před dnešním setkáním uvedla, že Moskvu přesvědčí o tom, že Írán představuje hrozbu jak pro USA, tak pro Rusko. - čtěte Clintonová doufá, že přesvědčí Rusko ke spoluúčasti na štítu
Také Rusové dali USA v nedávných dnech první vstřícné znamení, když přes své území nechali přejet železniční transport se zásobami pro americké jednotky v Afghánistánu.
Oživení vztahů předznamenalo i čtvrteční rozhodnutí ministrů NATO, kteří se dohodli, že obnoví formální kontakty Aliance a Ruska. NATO je přerušilo v srpnu v reakci na postup Moskvy v ozbrojeném konfliktu s Gruzií. - čtěte Obnovíme styky s Moskvou, shodli se ministři NATO
V Bruselu se Schwarzenbergem
Clintonová dnes měla perný den. Než odjela za Lavrovem do Ženevy zúčastnila se v Bruselu jednání EU - USA. Mezi představiteli Evropské unie byl i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Ten po skončení schůzky potvrdil, že Clintonová doprovodí amerického prezidenta Obamu při jeho dubnové cestě do Prahy. Schwarzenberg na summit EU s USA v Praze pozve podle svých slov i evropské ministry zahraničí. - čtěte Obama bude v Praze 4. a 5. dubna, potvrdil Bílý dům
Radu EU reprezentoval na bruselské schůzce generální tajemník Rady EU a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, Evropskou komisi komisařka odpovědná za vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová.
Politici jednali o přípravě pražského dubnového summitu, o vztazích s Ruskem, o Afghánistánu, Íránu, či situaci na Blízkém východě.
Clintonová po schůzce současně oznámila, že Spojené státy zatím nepožádaly EU o přijetí vězňů z kontroverzní americké věznice Guantánamo, kde USA zadržují podezřelé z terorismu.
"Pokud rozhodneme, že by bylo vhodné pro nějakého konkrétního zadržovaného, aby byl přemístěn, budeme o tom jednat s přáteli a partnery jako EU," citovala ČTK Clintonovou.
Evropský "experiment" podle Klause a ClintonovéAmerická ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes nazvala Evropskou unii "zázrakem" a "velkým experimentem". Šéfka americké diplomacie to prohlásila při diskusi s mladými Evropany na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. "Mnozí dnes Evropu vnímají jako zázrak. (...) Evropa zažívá nejdelší období míru od doby Římanů. A to také díky vizi těch, kteří vytvořili koncept, jenž se zdál svého času naprosto nerealistický. Totiž že Evropané by mohli nejen spolupracovat, ale nalézt i společné pozice a určit si stejné cíl. (...) jednota tohoto velkého experimentu je ohromující pro ty, kteří věci sledují z druhé strany Atlantiku." Za svůj projev si ministryně vysloužila velký aplaus. Za experiment, byť v jiném kontextu, označil EU před nedávnem na půdě Evropského parlamentu i český prezident Václav Klaus. Naopak jeho projev byl podle některých poslanců nejkontroverznější v historii projevů v EP. Klaus nazval unii "radikálním experimentem" a tvrdě ji zkritizoval. "... již více než půl století je EU unikátním a v podstatě revolučním experimentem se svým pokusem udělat rozhodování v Evropě lepší tím, že se jeho významná část přesune z jednotlivých států do celoevropských institucí." Jeho projev si sice vysloužil potlesk některých europoslanců, další ovšem bučeli a část evropských zákonodárců dokonce opustila hlavní jednací sál. O Klausově projevu čtěte zde Zdroj: ČTK |
