"Pokud se nám nepodaří získat ještě patnáct procent stávajícího stavu sester, budeme nuceni uzavřít některá nahraditelná oddělení. Již nyní máme menší počet standardních lůžek a provoz se tak zpomaluje. Na kvalitě péče o pacienty se to ale rozhodně nijak neprojeví, je pouze snížena výkonnost nemocnice," řekl.
Právě na internách je situace nejtíživější. Práce zde je fyzicky náročná a výsledek péče není vidět okamžitě. "Sestry si často doplňují kvalifikaci a odcházejí na jednotky intenzivní péče či na anesteziologicko-resuscitační oddělení," tvrdí mluvčí nemocnice na Františku Jan R. Hacker. Podle Kvapila může právě sestra na oddělení JIP a ARO vydělávat po osmileté praxi až 18 tisíc hrubého.
Nemocnicím tedy nezbývá, než hledat pořebné zaměstnankyně na Slovensku. Ty mají v metropoli lepší platové podmínky než doma. "Platová nabídka motolské kliniky je přibližně o třetinu vyšší, než můžeme sestrám nabídnout my. Navíc jim nemocnice zajistí také ubytování," souhlasil ředitel NsP v Čadci Jozef Valek.
Obecně se ale platové ohodnocení sester nedá specifikovat podle oddělení a lokality. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků zdravotnictví Jiřího Schlangera je celostátní průměr hrubé mzdy zdravotní sestry 12 176 korun. Platy se ale liší od nemocnice k nemocnici. "Nejvíce záleží na statutu zdravotnického zařízení a jeho ekonomické situaci. Při výplatě sestry se tak projeví nejen to, zda pracuje na denní ambulanci či v nepřetržitém provozu, jestli dostává nějaké příplatky a osobní ohodnocení, ale také to, zda je nemocnice zadlužená. Rozdíly mezi platy sester pak mohou dosahovat řádově i tisíců. Nehraje přitom roli, zda je nemocnice v Praze či malém okresním městě. Co se lokality týče, dalo by se hovořit o rozdílech řádově stovkových," uvedl Schlanger.
Slovenské sestřičky potkáte v Motole často, přes jejich "dovoz" je však stále situace neuspokojivá. "V současné době pracují v naší nemocnici dvě stovky sester ze Slovenska. Stále nám jich ale asi sto chybí," uvedla mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová.
Nedostatek sester nemocnice řeší přesčasy stávajících zaměstnankyň, ovšem pouze v souladu se zákoníkem práce, který počet přesčasových hodin omezuje. Paradoxní na tom je, že sestřičky by často byly ochotné pracovat i více a přivydělat si, ale právě nový zákoník to nedovoluje.
Nejproblematičtějším obdobím je jaro a léto, kdy se čeká na příchod nových absolventek. Jak řekla hlavní sestra Vinohradské nemocnice, oni jich ale stejně budou devadesát procent nabírat ze Slovenska. "Od dubna jsme již počet lůžek omezili. Snažíme se navzájem komunikovat s ostatními fakultními nemocnicemi, abychom měli povědomí o situaci. Problém vidím především ve změně chápání zdravotnického školství. Sestry nyní berou střední školu především jako přípravu ke studiu na lékařských a farmaceutických fakultách," konstatovala Pokorná.
K omezování počtu lůžek však v žádném případě nehodlají přistoupit v nemocnici Na Františku, a to přesto, že početní stav zdravotnického personálu je na hraně. "Naší prioritou jsou potřeby nemocných. Pacienti rozhodně nesmí poznat naše problémy. Přestože hlavní sestra zpočátku odmítala přijmout cizinky, čímž nemyslím sestry ze Slovenska, v případě nouze k tomu budeme nuceni přistoupit. Na západě je běžné, že například sestry z Filipín vykonávají pomocné práce," řekl mluvčí nemocnice Na Františku Jan R. Hacker.
Kvůli nedostatku zdravotních sester musela Fakultní nemocnice Brno uzavřít jedno oddělení - čtěte ZDE.
