"Nepodařilo se mu doručit předvolání a to ani přes jeho ošetřující lékařku, u které se po infarktu léčí," uvedla předsedkyně senátu.
Podle ní je největší problém v tom, že obžalovaný je bezdomovec a nemá stálé bydliště.
"Teď musíme vypátrat místo, kde se zdržuje a pokud se nedostaví ani pak, jsem rozhodnutá uvalit na něj vazbu, abych ho do jednací síně dostala," dodala soudkyně.
K soudu se ve čtvrtek dostavili pouze nejbližší příbuzní oběti. "Nechce se mi už o tom mluvit. Jsme znechucení," vyjádřila se matka zavražděné dívky. "Je ale hrozné, že dodnes ten, kdo to udělal, běhá po svobodě," dodala.
Obžaloba: vraždil v roce 1987
Obžaloba viní Matouška, že v listopadu 1987 u obce Prysk na Českolipsku zavraždil osmnáctiletou učitelku mateřské školy z Úštěka. Cestovala domů autostopem od své babičky z Varndsdorfu.
Podle spisu mladé ženě zastavil ve své škodovce u obce Dolní Podluží na Děčínsku. Dovezl ji až do místa zvaného Pustý zámek v katastru obce Prysk na Českolipsku. Tam zastavil, sklopil sedačky a začal ji obtěžovat.
Když dívka začala křičet, zacpat jí podle obžaloby ústa, udeřil ji do obličeje a rdousil tak dlouho, až se přestala hýbat. Pak ji odvezl ještě asi sedm set metrů k můstku přes řeku Kamenici a shodil do koryta.
Dívka, která byla v hlubokém bezvědomí, se utopila. Podle znalců by však zemřela i kdyby v řece neskončila - na udušení a prochladnutí.
Soudy se táhnou čtrnáct let
Matoušek stál před soudem už před patnácti lety, ale v lednu 1989 ho ústecký krajský soud osvobodil pro nedostatek důkazů. Tehdejší Nejvyšší soud případ vrátil ústeckým kriminalistům k došetření. Mezitím však obžalovaného muže pustili z vazby.
Další obžaloba putovala k ústeckému krajskému soudu v roce 1994. Tu vrchní soud opět Ústí vrátil k došetření. Pak zase zmizel obžalovaný a stále se nedařilo ho dohnat, aby se seznámil s novými posudky ve spise.
Poslední obžaloba odešla k ústeckému krajskému soudu před třemi lety. Mezitím ale došlo k rozdělení působnosti ústeckého krajského soudu. Část agendy, včetně případu stopařky v Prysku, převzala liberecká pobočka.
"Kauzu dostal soudce, který dlouhodobě onemocněl, takže ho musela převzít jiná soudkyně," dodala k anabázi státní zástupkyně, která má v současnosti případ na starosti.
Pravdu snad najdou nové metody
"Dokazování je velmi komplikované, protože neexistuje žádný přímý důkaz," připouští zástupkyně. "O tom, že se mladá žena v autě svezla, však svědčí pachové stopy na sedadlech a vlákna z potahů v dívčině tričku. I to, že se muž v době činu kolem místa událost pohyboval," říká žalobkyně.
Objasnění případu by měly napomoci i nové metody zkoumání, které se v kriminalistice a soudnictví používají až nyní. "Necháváme vyhotovit odborné posudky v oborech tehdy ještě neznámých," vysvětluje zástupkyně. "Měly by například objasnit mechanismus, jak se dívka dostala do řeky," vysvětlila.
Sám obžalovaný čin nejprve popřel, pak připustil, že dívku svezl a nakonec po více než roce od události doznal i to, že na ni zaútočil. Tvrzení, že by ji shodil do řeky však rozhodně odmítá.
Matouškův spolubydlící z litoměřické vazební věznice však vypověděl, že se mu muž přiznal k tomu, že dívku zabil a shodil do Kamenice. Obžalovanému hrozí podle zákona až patnáct let vězení nebo dokonce výjimečný trest.
