Jak Češi hledají smysl evropských zákazů a hájí zabijačku i selský rozum

Seriál   17:59aktualizováno  17:59
Velkým tématem pro lamentování na Evropskou unii jsou regulace. V Česku se pro ně staly symbolem například tuzemský rum, pomazánkové máslo či domácí zabijačka. Informace o dopadech bruselských příkazů bývají často zkreslené a často se nadsázkou i dramatičností vyrovnají řeckým mýtům. Sociolog Stanislav Biler se proto domnívá, že odezva Čechů na směrnice je zbytečně podrážděná. Ekonomka Hana Lipovská naopak tvrdí, že morousové mají pravdu a unijní regulace jsou nezdravé.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

„Brusel nám zakazuje naše tradiční výrobky“ nebo „EU nám diktuje, co máme jíst“. Tak vypadají reakce na některé z unijních předpisů, jež dopadají na potravinářské výrobky.

Za uplynulých čtrnáct let členství Česka v Evropské unie se podobná hysterie strhla několikrát. Prvním a zřejmě nejznámějším případem byl zákaz označovat českou variantu rumu jako rum. Přejmenování tuzemského rumu na tuzemák přišlo ještě dokonce před vstupem do Evropské unie.

Důvod byl jednoduchý – český rum totiž není rum. Podle standardů se pravý rum vyrábí destilací melasy nebo šťávy z cukrové třtiny. Česká verze světově populární lihoviny se začala vyrábět už v dobách Rakouska-Uherska kvůli nedostatku originálního pitiva ve střední Evropě. Narozdíl od pravého rumu vzniká destilací bramborového škrobu. Získaný líh se pak dochutí rumovou esencí. Výrobní postup je pochopitelně poznat v kvalitě i chuti.

Historická náhražka rumu, máslo bez tuku

Kvůli společnému trhu Evropské unie, který je jedním z pilířů a výhod organizace, bylo nutné, aby zákazníci po celé Evropě věděli, co kupují. Tuzemský rum se tedy nepřestal vyrábět, pouze jej výrobci přejmenovali na Tuzemák nebo vynechali v názvu slovo rum.

A nedávno se tuzemák dostal znovu do centra dění. Vášně vzbudila zpráva, že jsou některé látky v rumovém aroma zdraví škodlivé a členské státy odsouhlasily jejich zákaz. Došlo k tomu už před deseti lety, výrobci ochucovadel tedy měli dost času na řešení možných problémů. Nakonec si však Česko spolu se Slovenskem dojednalo výjimku a rumové aroma bude dalších pět let beze změny.

TOP 09 vyvracela v roce 2014 mýty o banánech:

S pomazánkovým máslem to byl podobný příběh. Zákaz výroby samozřejmě nepřišel, pouze se muselo přejmenovat. Důvod je jednoduchý: na společném evropském trhu nelze prodávat produkt pod názvem máslo, pokud to máslo není. Máslem se totiž v Evropě rozumí výrobek s více než 80 procenty tuku, čehož pomazánkové máslo zdaleka nedosahuje. To by pochopitelně spotřebitele, který pomazánkové máslo nezná, zmátlo.

Seriál o Evropské unii

Konec klasických žárovek, který vyvolal také velkou pozornost, přišel skutečně z Evropské unie. Nevymysleli jej však „bruselští úředníci“, ale podnět přišel od představitelů členských států, kteří Evropskou komisi zaúkolovali, aby vypracovala pro některé spotřebiče kategorie úspornosti. Tak vznikly například energetické štítky, které jsou k vidění například na pračkách a lednicích.

Extrémně neúsporné výrobky, u nichž existoval dostatek lepších alternativ, pak byly opravdu časem staženy z trhu. Mezi ně patřily právě klasické žárovky se žhavícím vláknem, jelikož z pohledu vynaložené energie je jejich svítivost velmi malá.

Jan Zahradil v kampani naopak kritizoval „eurovládu“:

Málokdy jde o deklarované vznešené cíle, říká ekonomka

Ekonomka Hana Lipovská z Masarykovy univerzity negativním odezvám občanů rozumí. Aplikaci opatření vyplývajících ze společného trhu na do národní legislativy chápe jako konflikt. Přestože uznává, že případ tuzemského rumu a pomazánkového másla je podřadnou věcí, každý alespoň podle ní pochopí „nezdravé jádro unijní regulace“.

Mýty o „zákazech“ z EU

  • Vysavače 
    Nařízení neomezuje sací výkon vysavače. Legislativa omezuje pouze příkon elektrické energie a nastavuje limity negativních vlivů, jako jsou emise prachu nebo hlučnost.
  • Hranolky, káva, chléb
    Evropská unie v žádném případě neplánuje zakázat výrobu či prodej výše uvedeného. Celá problematika se týká rakovinotvorné látky akrylamid. EK vypracovala pouze doporučení technologických postupů pro provozovatele potravinářských podniků, díky nimž má dojít k omezení přítomnosti této látky.
  • Banány a okurky
    Křivé banány nebo okurky Evropská unie nikdy nezakázala a mohou se prodávat bez omezení. Členské státy EU pouze schválily rozdělení do jakostních tříd a pro každou třídu stanovily určité normy, a to na popud obchodníků s ovocem a v souladu s mezinárodními standardy. Příliš křivé banány tak najdete, jen musíte hledat v jiné jakostní třídě.
  • Zabíjačky
    Obavy z jejich zákazu se objevily po novele veterinárního zákona počátkem roku 2012, která byla dávána do souvislosti s pravidly v EU. Členské státy EU mají však i nadále právo dovolit domácí porážku prasat, drůbeže, králíků, ovcí a koz za předpokladu, že tato zvířata jsou porážena pro osobní spotřebu majitelů a za dodržení určitých hygienických předpisů. Tyto předpisy navíc v ČR platily již dávno před vstupem do Evropské unie.

Zdroj: Zastoupení EK v České republice

„Běžný spotřebitel vnímá prvoplánová omezení ze strany EU jako absurdní. A právě mezi obchodními regály vidí zákazník tu absurdnost na první pohled. Nikoho netěší, když z něj nařízení dělají hlupáka: snad žádný zákazník by si přece nekoupil pomazánkové máslo, aby na něm smažil řízky,“ míní Lipovská.

Zavedení úsporných žárovek je podle ekonomky zase příkladem úspěchu lobbistů na celoevropské úrovni. Lipovská tvrdí, že o šetření energie vůbec nešlo, ale nařízení posloužilo konkrétním výrobcům.

„Dnes už – i díky veřejným americkým záznamům jednání lobbistických skupin – víme, že smyslem úsporek původně bylo zvýšit tradičně velmi nízké marže americké Aliance pro úsporu energie, jejímž členem byl mimo jiné Philips. Právě Philips na počátku tisíciletí začal spolupracovat s environmentalistickým hnutím, kterému poskytl finance na ‚zelené lobby‘ oplátkou za prosazení drahých úsporek,“ říká Lipovská a dodává, že po zavedení úsporných žárovek v USA už bylo jednoduché prosadit stejnou legislativu i v Evropě.

Podle Lipovské jde v případě unijních regulací málokdy o deklarované vznešené cíle. 

„Zato téměř vždy jsou ve hře zájmy konkrétních velkých hráčů, silných firem, které si díky podobným bludům upevní svoje místo na konkurenčním trhu. Je to nepěkné, je to nečestné, ale na druhou stranu se nejedná o nic nového. Od voličů odtržená a nikým nekontrolovaná Evropská komise jen dokáže vyjít zájmům korporací lépe vstříc než národní vlády, které si přece jen dokážeme lépe pohlídat a umíme je za jejich prohřešky ve volbách trestat,“ myslí si ekonomka.

Čechy dění v zahraničí nezajímá, myslí si sociolog

Naopak sociolog Stanislav Biler hledá původ nepřiměřených reakcí na některé změny v nás samých. Občasnou hysterii přisuzuje malému povědomí Čechů o tom, jak Evropská unie vůbec funguje a k čemu slouží.

„Nejspíš to ani vědět nechtějí. Souvisí to s národním nezájmem o dění ve světě vůbec a s představou o vlastní chytrosti a důležitosti, která v kontrastu s naší velikostí a relativní zaostalostí působí absurdně,“ uvedl pro iDNES.cz.

„Věci jako pomazánkové máslo a tuzemský rum nejspíš vzbudily pozornost díky své zdánlivé jednoduchosti. Nicméně, jak veřejná debata ukázala, nikoho jako obvykle nezajímala podstata věci. Tedy to, že o nic nejde. Kdyby o něco skutečně šlo, nikoho by to nezajímalo,“ míní Biler.

Podle něj se i v médiích ustálil způsob informování o Unii jako o vzdáleném zahraničí, kde Češi nic nemohou ovlivnit a jen pozorují, co se v Bruselu děje.

„Ve veřejné debatě pak neexistuje verze, že bychom si mohli s někým sednout k jednacímu stolu a něco dohodnout. Že bychom mohli sami něco nabídnout. Že by nás někdo mohl brát vážně. Nejspíš si to neumíme představit a tak se ve vztahu k okolí chováme jako malé dítě, jehož životní obzor se zasekl okolo týrání žáby v kaluži bláta,“ kritizuje český přístup sociolog.

V této souvislosti doporučuje, abychom si přečetli hodnotící zprávy EU z dob, kdy se Česko na vstup teprve připravovalo. 

„Z nich vyplývá, jak se nás Unie snažila dotlačit ke standardní verzi státu, ve kterém funguje státní správa, právo i ekonomika. Zpětně to vypadá, že jsme podmínky na oko splnili jen proto, abychom mohli z Unie vysávat dotace. A u toho se nechali věčně přemlouvat, abychom se začali chovat jako dospělí a svéprávní lidé,“ uzavírá Biler.

Svobodní chtějí EU zbourat a znovu postavit:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Další z rubriky

Do schvalování výjimek na nehrazené léky chce VZP zapojit i odborné komise

Ilustrační snímek

Situace, kdy jeden revizní lékař lék schválí a jiný nikoliv. Všeobecná zdravotní pojišťovna jim chce předejít a...

Za zaměstnání Vesecké navrhl žalobce pro Vitáskovou tři a půl roku vězení

Alena Vitásková vypovídala u Okresního soudu v Jihlavě.

Tři a půl roku ve věznici s ostrahou navrhl jihlavský státní zástupce Kamil Špelda jako trest bývalé předsedkyni...

PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi v kauze, která ohrožuje Babišovu vládu

Premiér Andrej Babiš hovoří s novináři. (14.11.2018)

„Puč Palermo“. Tak označil Andrej Babiš kauzu týkající se Čapího hnízda a nedávných výroků, které ve své reportáži...

Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?
Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?

Bujná fantazie k dětem neodmyslitelně patří. Její používání znamená, že vývoj probíhá v pořádku. Kromě toho je důležitá pro rozvoj slovní zásoby a pro celkovou kreativitu. Jak tyto kvality u svých potomků podporovat? A je potřeba je někdy i usměrňovat?

Najdete na iDNES.cz