Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senzacechtivý fotograf zpeněžil i zakrvácenou košili mexického císaře

  18:15aktualizováno  18:15
Poslední výkřik mexického císaře Maxmiliána "Viva Mexico" takřka zanikl v salvě popravčí čety. Habsburk padl k zemi a monarchistické vlády v Evropě pochopily, že v Americe skončily. Scéně přihlížel i fotograf Francois Aubert. Popravu snímat nemohl, i tak z ní vytěžil, co mohl. Zdokumentoval totiž vše ostatní.

Prostřílená krvavá košile popraveného mexického císaře Maxmiliána. (19. června 1867) | foto: François Aubert

"Mexičané! Umírám za Mexiko. Nenechte nikoho pošlapat vaše ideály a nejsvatější práva. Kéž je toto poslední prolitá mexická krev. Ať žije Mexiko!," zvolal údajně císař Maxmilián I. Mexický těsně předtím, než ho spolu se dvěma věrnými generály skropila sprška ran z pušek osmičlenné popravčí čety.

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Psal se 19. červen 1867 a od začátku nešťastného dobrodružství habsbursko-lotrinského arcivévody na druhé straně Atlantiku uplynuly sotva tři roky.


Monarchova flotila dorazila k mexickým břehům v květnu 1864. Nebyla to jeho první výprava do Ameriky, už dříve navštívil Brazílii, kam ho - vášnivého botanika - přilákala místní exotická květena.

Tentokrát nebyly jeho cílem bromélie ani orchideje. Maxmilián po dlouhém váhání přijal nabídku konzervativních mexických velkostatkářů, aby v zemi zmítané občanskou válkou usedl na nově vytvořený císařský stolec.

Přesvědčoval ho hlavně francouzský panovník Napoleon III., který měl v Mexiku už tři roky svou armádu. Důvodem k intervenci byly prý nesplacené dluhy mexické republiky, ve skutečnosti chtěl synovec generála Napoleona Bonaparta vytvořit mexické císařství závislé na Francii.

Maxmilián konzervativce nemile překvapil

Mexičtí konzervativci a klerikálové nenáviděli vládu liberálního prezidenta indiánského původu Benita Juaréze Garcíi, který zavedl řadu reformních zákonů včetně ožehavé pozemkové reformy. Rakouskému arcivévodovi nabízeli korunu od roku 1863 a domnívali se, že s poměrně nezkušeným politikem, zato však intelektuálem a snílkem, budou moci vládnout sami.

BOJ ZA NEZÁVISLOST

Za získání nezávislosti jihoamerické státy částečně vděčí strýci Napoleona III.: Napoleonovi Bonapartemu. Kvůli válkám na zač. 19.st., které zaměstnávaly i Portugalce a Španěly, se v Latinské Americe mohl zformovat politický odboj.

V Mexiku ho vedl kněz Miguel Hidalgo y Costilla a důstojník José Allende. Roku 1813 bylo vyhlášeno nezávislé mexické císařství, o rok později vznikla první ústava.

Následovalo deset let bojů, které ukončil až abdikace císaře. a vznik republiky 4. října 1824. Pak v zemi vládl diktátorský prezident Santa Anna, roku 1858 se ale k moci dostal příslušník kmene Zapotéků Benito Juaréz García. Zavedl přísné reformní zákony, které spolu s novou liberální ústavou vyvolaly vlnu kritiky statkářů a duchovních a roznítily občanskou válku, čehož využil Napoleon III. k intervenci.

Maxmilán I. Mexický je překvapil, projevoval se totiž spíše liberálními postoji.

Nejenže císař, který do země přijel s chotí Charlottou, dcerou belgického krále Leopolda I., nerušil Juarézovy zákony, on dokonce připravoval vlastní umírněné reformy. Záhy proto ztratil podporu konzervativců, prorepublikové liberály si ale nezískal. A od počátku svého vládnutí navíc čelil výpadům armády prezidenta Benita Juaréze, který se stáhl na sever země.

Zprvu úspěšně. Armádu sestavil z rakouskouherských žoldáků (bylo mezi nimi i hodně Čechů), belgických a mexických vojáků. Nad vodou ho ovšem držely především francouzské vojenské síly.

Tedy až do chvíle, než USA pohrozily Francii Monroeovu doktrínou z roku 1823, podle níž se evropské mocnosti pod hrozbou útoku USA nesměly vměšovat do záležitostí nezávislých států v Americe.

Napoleon III. se zalekl, stáhl vojsko a mexického císaře ponechal svému osudu. A ten se neukázal nikterak radostným.

Maxmilián cítil, že to s ním vypadá bledě. Ambiciózní Charlotte, která prý měla značný podíl na arcivévodově rozhodnutí opustit poklidný Terst a vydat se na druhý konec světa, odjela do Evropy, kde pro svého muže marně sháněla pomoc. Starý kontinent už nepustila, psychicky se zhroutila.

Císař se rozhodl opustit Mexiko, jeho plán ale překvapivě zhatila vlastní matka, bavorská princezna Žofie Frederika, s tím, že by tím pošpinil habsburskou čest. Bratr František Josef, nám známý rakouskouherský císař, mu vzkázal, že do vlasti nesmí.

Začátkem roku 1867 Maxmiliánovi nezbylo, než obléknout uniformu a postavit se do čela rozpadající se armády. V lednu s vojáky prchl z metropole Ciudad de México a obsadil město Querétaro. Útočiště nalezl v opevněném klášteře. Později ho zradil jeden z plukovníků a do kláštera pustil republikány. Ti císaře zajali, postavili před vojenský tribunál a odsoudili k smrti.

Zpráva o tvrdém verdiktu se okamžitě rozletěla do všech stran. Dostala se i k 36letému rodákovi z francouzského Lyonu Francoisovi Aubertovi, který si v Ciudad de México založil úspěšnou fotografickou živnost. Dvorní fotograf Maxmiliána i bohatých Mexičanů, jenž se kdysi za moře vypravil v touze po dobrodružství, nelenil a okamžitě se vydal do Querétara.

Vyfotil mrtvá těla, popravčí četu i zakrvácenu košili

Toho slunečného červnového dne se takřka nezastavil. Na nedaleký popravčí vrch Cerro de Las Campanas vynesl objemný fotoaparát i sadu desek, na které obrázky snímal. Zřejmě ho trochu mrzelo, když mu vojáci zakázali vyfotit akt popravy. S sebou si ale vzal i skicy a tužky, takže scénu s mexickým císařem a generály Miguelem Miranónem a Tomasem Mejíou načrtl v několika tazích.

Po střelbě se chopil fotoaparátu a pustil se do práce. Ze všech stran vyfotil dějiště popravy, mrtvé tělo císaře i jeho mužů, dřevěné kříže, členy popravčí čety a dokonce i zakrvácenou košili nešťastníka Maxmiliána.

Bílou halenu potřísněnou krvavými skvrnami a proděravělou šesti průstřely přitloukl několika hřebíky na dřevěné pozadí, uhladil záhyby a důkladně naaranžoval. Dal si záležet, dobře věděl, že o takové snímky bude zájem. A nemýlil se. Všechny snímky okamžitě prodal za vysokou cenu, přičemž nejsilnějším dojmem působila právě fotografie zakrvácené košile.

FRANCOIS AUBERT

Francois Aubert se narodil ve francouzském Lyonu v roce 1829 a studoval u slavného malíře Hippolyta Flandina na École des Beaux-Arts.
V roce 1854 odcestoval do Střední Ameriky, o deset let později v době francouzské intervence odjel do Mexika, prý chtěl zažít dobrodružství. Fotit se naučil v Mexiku v roce 1864 a zákazníci si ho brzy oblíbili. Stal se dvorním fotografem císaře Maxmiliána I. Mexického. Navštěvovala ho také mexická vyšší třída. Měl studio v Ciudad de México, často ale jezdil fotit s armádou.

Po smrti císaře ještě nějaký čas pobýval v Mexiku, fotil například i triumfální vjezd Benita Juaréze Garcíi do metropole. Pak zmizel. V roce 1890 se na čas objevil v Alžírsku. Zemřel ve Francii roku 1905.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...



ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...



Další z rubriky

V ruských městech žijí miliony bezdomovců, přesná čísla ale nikdo nezná

V Moskvě žije podle odhadů asi 100 000 bezdomovců. Ilustrační foto

Tvrdou ruskou zimu každý rok nepřežijí stovky bezdomovců. Kolik jich přesně v největší zemi světa je, nikdo netuší....

Připravte se na navýšení vojenské produkce, vyzval ruské firmy Putin

Ruský prezident Vladimir Putin sleduje v Leningradské oblasti na severozápadě...

Všechny velké podniky v Ruské federaci musí být připraveny k navýšení objemu vojenské produkce. Ruský prezident...

Rohingové se smějí vrátit do Barmy. Mělo by to ukončit vlnu represí

Hranice Bangladéše a Barmy přešly od srpna desetitisíce Rohingů. (3. září 2017)

Barma a Bangladéš podepsaly memorandum o repatriaci příslušníků menšiny Rohingů do Barmy. Bangladéšské úřady uvedly, že...



Najdete na iDNES.cz