Seniorům v LDN by pomohly peníze pro personál, sanitář bere 10 tisíc

Zaměstnanci léčeben pro dlouhodobě nemocné mají extrémně nízký plat. Sanitář na oddělení pečující o seniory dostává měsíčně deset tisíc korun hrubého. Nedostatek peněz je zároveň i odpovědí na otázku, proč léčebny pro dlouhodobě nemocné nefungují dobře a mnohdy seniorům spíš škodí, než pomáhají.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Reportéři MF DNES se s odstupem několika měsíců nechali zaměstnat v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Obě léčebny, ve kterých reportéři zaznamenali vážná pochybení, mají podobné argumenty. Nemohou si dovolit zaplatit dost kvalitních sester a sanitářů.

"Není to zrovna lákavé povolání. Lidí, kteří jdou do LDN pracovat s chutí a láskou k bližnímu, asi moc nebude. Takže my bohužel nemáme moc možnost výběru personálu," říká otevřeně Kajetána Ternbachová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi.

Když před pěti měsíci reportér MF DNES poprvé popsal, jak děsivé a ponižující podmínky panují v soukromé pražské léčebně v Chittussiho ulici, reagovaly stovky čtenářů, že podobnou zkušenost mají s léčebnami po celé zemi. A politici začali slibovat, že péči o seniory zlepší.

Návrhů je spousta, ale jen jediný má zatím konkrétní obrysy. Ministerstvo zdravotnictví chce léčebnám od příštího roku přidat. Konkrétně lépe ohodnotí práci sester, fyzioterapeutů a sanitářů. "Lékařům se přidávalo, ale na sestry se zatím zapomínalo," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Podle jeho slov tímto finanční injekce neskončí, léčebnám se bude přidávat i v dalších letech. Financování péče pro seniory je složité, protože spadá do kompetencí dvou ministerstev - zdravotnictví a práce a sociálních věcí.

Více sester a stacionáře

Ministr Petr Nečas slíbil navýšení počtu sester, které budou za pacienty docházet domů. Rodiny by tak své příbuzné nemusely umisťovat do léčeben, kde senioři často chřadnou i proto, že jim chybí domácí prostředí.

Nečas také chce zavést takzvané stacionáře. Tam by rodiny svého dědečka nebo babičku ráno zavezly a večer si je zase vyzvedly.

Stacionáře však podle Martina Žárského z odboru sociálních služeb ministerstva práce budou vznikat pomalu. A zlepšení se nedá očekávat během několika měsíců, nýbrž až za několik let.

Vláda nedávno zřídila kulatý stůl, kde spolu politici z různých stran jednají, jak vyřešit problémy financování péče o seniory v Česku. "Do konce roku vypracujeme pro vládu návrhy nutných změn. Jestli se tím budou politici zabývat? Nevím," říká koordinátor kulatého stolu Ondřej Mátl.

Politici také chtějí tlačit na pojišťovny, aby s léčebnami, kde seniorům ubližují nebo se jim nevěnují, skončily spolupráci. Šéf největší české pojišťovny VZP slíbil, že na kontrolu léčeben vyčlení více lidí.
Potíž je, že se dlouhé roky na péči o seniory příliš nemyslelo.

I samo ministerstvo práce a sociálních věcí přiznalo, že po revoluci mělo na práci jiné věci. Nyní je však řešení této oblasti nutnost. Česká populace, stejně jako celá Evropa, stárne a seniorů odkázaných na pomoc druhých do čtrnácti let třikrát přibude.

Co politici slíbili

Jak pomoci "eldéenkám"

Po reportáži MF DNES zveřejněné v červenci se politici začali problémem léčeben zabývat. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas chce, aby více sester docházelo k nemohoucím seniorům domů.

Dalším plánem je vybudování stacionářů, kde budou nemocní přes den, kdy se o ně jejich rodiny nezvládnou postarat.

Nečas chce, aby se lidé o své příbuzné starali více doma. Plánuje proto zvýšit příspěvky těm rodinám, které o své příbuzné samy pečují.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce postupně navyšovat peníze pracovníkům léčeben. Už od příštího roku by měli mít více.