V Duhovém domě Ostrava se starají o lidi s fyzickým a mentálním postižením. Dům spadá pod Slezskou diakonii, která zajišťuje ještě dalších 108 sociálních služeb. Jenže na standardní provoz jí letos chybí 30 milionů korun a klienti už to pociťují.
„Ukončili jsme činnost speciálního pedagoga. Chybí nám jeden fyzioterapeut, ale prázdná místa neobsazujeme, takže jsme museli omezit fyzioterapii,“ vyjmenovala mluvčí Slezské diakonie Lenka Vašutová. Obavy má rovněž o provoz azylového domu Sára pro matky s dětmi ve Frýdku-Místku.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) v pátek oznámily, že peníze najdou. Miliardu dají půl na půl ze svých resortů a 1,5 miliardy dostanou z evropských fondů. Rozhodnutí však ještě musí posvětit vláda.
Obcím to ovšem nestačí. „Máme demografický strom. Víme, kdo čerpá dávky. Podle toho se dá všechno odhadnout. Když to bude naplánováno, nemůže žádný ministr lítat ode zdi ke zdi a slibovat,“ míní starostka dvoutisícového Smečna Pavla Štrobachová.
„Nikdo neřekl, jak se ty dvě miliardy přerozdělí na obecní zařízení,“ doplňuje starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.
Jak jsou na případný výpadek připraveny krajePraha Radní pro sociální oblast Milena Johnová: „Jen v Praze ministerstvo vyplatilo pouhou pětinu potřebné částky. Domovy pro seniory, pečovatelská služba, azylové domy, poradny mají peníze zhruba do října. Pokud nebudou mít jistotu, že vláda schválí dofinancování, budou nuceny začít v srpnu propouštět. Představte si, že žijete v domově pro seniory, který prostě v říjnu zavře.“ Středočeský kraj Mluvčí kraje Barbora Tlučhořová: „Už nyní se sociální služby potýkají s vážným nedostatkem zaměstnanců. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky v kombinaci s neuspokojivým finančním ohodnocením. Případné omezení sociálních služeb s sebou přinese nedostatečnou saturaci potřeb lidí v sociálně nepříznivé situaci, kdy může dojít k ohrožení jejich zdraví, života, bezpečí a lidské důstojnosti.“ Moravskoslezský kraj Mluvčí kraje Nikola Birklenová: „Máme deficit 418 milionů korun. Teoreticky to představuje roční náklady na 520 zaměstnanců v přímé péči. Takové snížení pečujících by znamenalo ohrožení kvality, a dokonce bezpečnosti v sociálních službách. Je naprosto nezbytné, aby se situace řešila na národní úrovni.“ Jihomoravský kraj Mluvčí kraje Monika Brindzáková: „Ve srovnání s rokem 2018 se jeví nejvíce ohroženy pobytové služby pro seniory a zdravotně postižené. Rozpočet kraje v tuto chvíli neumožňuje dofinancování. Ze zákona jsme povinni dofinancovat platy u krajských příspěvkových organizaci. Na to bychom použili finanční prostředky původně určené na investice.“ Kraj Vysočina Mluvčí kraje Jitka Svatošová: „U pobytových sociálních služeb vláda schválila zaměstnancům navýšení zvláštních příplatků za riziko. Tím došlo k navýšení nákladů až po schválení státního rozpočtu Sněmovnou. Na toto navýšení platů pracovníků v sociálních službách tedy vůbec stát neměl připraveny peníze. Pro sociální služby na území kraje chybí cca 150 milionů korun. Dofinancování výpadku je pro kraj finančně nezvládnutelné.“ |
MF DNES oslovila všechny kraje a sedmdesát českých měst a obcí. Téměř všechny se s nedostatkem peněz vypořádávají už teď, a pokud v první polovině srpna slibované peníze nedostanou, reálně hrozí, že se o klienty různých sociálních zařízení nebude mít kdo starat.
Zdaleka se to netýká jen lidí s postižením nebo žen v těžké životní situaci. Omezení by se dotklo hlavně početné skupiny seniorů.
„Může dojít ke snížení kapacit u pečovatelských služeb a osobní asistence. A to v době, kdy se zvýšením příspěvku na péči pro osoby v domácím prostředí lze očekávat vyšší poptávku po těchto službách,“ říká Jaroslava Buriánková z Krajského úřadu Pardubického kraje.
„Představte si, že žijete v domově pro seniory, který prostě v říjnu zavře,“ upozornila na další možný dopad Milena Johnová (Praha sobě), pražská radní pro sociální politiku.
Podfinancované sociální služby jsou pro kraje a města už tak trochu evergreenem. Peníze chybějí každoročně. Některým proto už došla trpělivost a rozhodli se situace chopit vlastníma rukama. „Nedopustíme, aby byla sociální práce na městě zničena či ořezána na naprosté minimum. Letošní rok jsme pokryli z městské kasy a do příštích let chystáme reformu financování odboru sociálních věcí. Na dotace od státu se budeme spoléhat méně,“ říká místostarosta Chrudimi Pavel Štěpánek.
Zdejší Centrum sociálních služeb a pomoci loni získalo Cenu kvality v sociální péči, tedy nejvyšší ocenění, jaké u nás v tomto odvětví mohou dostat. Chrudim by si ráda tento standard udržela i nadále. „Pokud by ovšem nastala situace, že nedostaneme od státu v příštích letech nic, museli bychom zrušit například komunitní dům nebo ubytovnu. Samozřejmě by se musela omezit i sociální práce v terénu,“ doplnil chrudimský místostarosta.
Finance na sociální služby posílá ministerstvo práce a sociálních věcí krajům. Ty je dále přerozdělují městům a poskytovatelům služeb.
Rehabilitace či ošetřování
Kvůli každoroční nejistotě obce teď mají ještě jeden požadavek. Chtějí, aby dostatečné prostředky zajišťoval zákon a aby věděly alespoň na několik let dopředu s kolika penězi počítat.
Kde teď chybějí peníze● Domovy pro seniory ● Azylové domy ● Stacionáře ● Domovy zajišťující péči o handicapované ● Pomoc lidem dlouhodobě pečujícím o postižené (například stacionáře, pečovatelka) ● Noclehárny ● Terapeutická centra ● Domy na půli cesty zajišťující ubytování mladým, kteří opouštějí například dětské domovy, diagnostické ústavy nebo i vězení |
Tento požadavek sdílí i ministryně financí Schillerová. „Potřebujeme novelu zákona o sociálních službách. Požaduji novelu úhradové vyhlášky, která je stále na hodnotách z roku 2014,“ vyjádřila se už dříve.
V praxi jde o to, že zdravotní pojišťovny stejně jako lékařům platí různé výkony i sociálním zařízením. Jde třeba o celodenní péči o pacienty, jejich ošetřování či speciální rehabilitace. Jenže zatímco pro lékaře se každý rok výše úhrad mění, pro sociální služby jsou už pět let stejné. To znamená, že ústavy dnes nemůžou poskytovat služby ve stejném objemu jako tehdy.
Tahanice ministryň
Hledání chybějících miliard provázely v uplynulých dvou týdnech hlavně dohady ministryní Maláčové a Schillerové. Přes média a sociální sítě si předávaly různé vzkazy, kdo a kde má u sebe peníze najít. Maláčová pátrání po miliardách označila za hledání „ztraceného pokladu“ a uvedla, že její resort na sociální služby loni požadoval do rozpočtu přes sedmnáct miliard. Dostal jen patnáct, proto teď dvě miliardy v terénu chybějí.
Nutno však podotknout, že je to nejvíc, co kdy vláda na sociální služby schválila. Loni poslala z rozpočtu o 800 milionů korun méně a ještě před čtyřmi lety byla částka ve srovnání s dneškem poloviční.
Jak se tedy stalo, že dvě miliardy chybějí? Koncem loňského roku totiž vláda schválila navýšení platů sociálních pracovníků a příplatků například za práci ve stresovém prostředí.
Tyto výdaje však už nebyly zahrnuty do plánovaného rozpočtu na rok 2019. Podle Maláčové by nedofinancování znamenalo propuštění deseti tisíc pracovníků, což by vedlo ke kolapsu sociálních služeb.
Jak situaci řeší některé obceSmečno Starostka Pavla Štrobachová: „Hlavní problém je, že v našem státě není dlouhodobé plánování. Máme demografický strom. Víme, kolik máme postižených, kdo čerpá dávky. Podle toho se dá vše odhadnout. Ví se, kolik peněz bude eventuálně potřeba letos i za pět let. Když to bude naplánováno, nemůže žádný ministr lítat ode zdi ke zdi a slibovat. Musí to dodržet, ať už je u vesla kdokoliv.“ Chrudim Místostarosta Pavel Štěpánek: „Letos jsme žádali o dotaci ve výši pěti milionů korun, dostali jsme pouze 1,4 milionu korun. Museli jsme omezit některé dotace od města na pobytové služby a neziskové organizace a skoro půl milionu dofinancovat. Rovněž jsme byli nuceni snížit příspěvek Centru sociálních služeb zhruba o 2,5 milionu. Nejvíce jsou ohroženy terénní sociální služby ve vyloučených lokalitách.“ Pardubice Náměstek pro sociální politiku Jakub Rychtecký: „Jak populace stárne, vnímáme potřebu navyšování kapacit zejména pobytových služeb pro seniory, ale i terénních služeb, jako je například pečovatelská služba. Jednoznačně chybí od státu větší investiční podpora na budování infrastruktury těchto zařízení. Celé to vnímám jako válku mezi ministerstvy, kde se rukojmími stávají občané měst a obcí.“ Olomouc Mluvčí města Radka Štědrá: „Nepochopitelná je pro nás situace s financováním výkonu sociálně právní ochrany dětí na obcích. Obce v tomto případě vykonávají činnost státní správy a do dnešního dne jsme se nedozvěděli částku určenou na tuto agendu pro letošní rok. Naopak posloucháme znepokojující výroky o možné redukci financování. Přitom zejména díky dobré práci obcí se ohrožené děti nedostávají do ústavů.“ Havlíčkův Brod Mluvčí města Petra Schwarzová: „V současné době nemáme žádné informace ze strany poskytovatelů sociálních služeb, že by jim aktuálně chyběly finanční prostředky na provoz. Nicméně evidujeme jejich obavy ohledně financování do budoucna.“ |
