Senátorka Alena Dernerová

Senátorka Alena Dernerová | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Senátoři dali část amnestie k soudu, ale projednání návrhu není jisté

  • 226
Skupina senátorů kolem Aleny Dernerové podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie. Celkem ji podepsalo 29 senátorů. Šéf Ústavního soud Pavel Rychetský si není jistý, zda senátoři mají na takový krok právo. Ti však o tom nepochybují.

Od podání neodradila skupinu senátorů ani slova předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského v pořadu Partie televize Prima. Ten uvedl, že po přijetí žádosti budou nejprve zkoumat otázku takzvané aktivní legitimace.

"Tedy, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky," uvedl Rychetský. 

Amnestie

Poté se podle něj bude muset Ústavní soud vypořádat s otázkou, jestli je v jeho kompetenci tento typ rozhodnutí hlavy státu přezkoumávat, nebo dokonce zrušit.

"Jsme si jistí, že ji podat můžeme. Je to právní norma, a my tak máme nárok dovolávat se k Ústavnímu soudu. Já to chápu, je to poprvé, je to precedens. Ale vždy je něco poprvé. Je to velmi kvalitně napsaná záležitost. Teprve až se ústavní soudci dostanou k obsahu, tak by se měli vyjadřovat," řekla iDNES.cz Dernerová, která stížnost senátorů iniciovala.

Senátoři žádost konzultovali s řadou právníků, včetně ústavních. "Je to poprvé, kdy senátoři dělají to, co dělají, ale ta situace je mimořádná a my jsme to viděli jako nutné. Byli jsme zvoleni z vůle lidu přímou volbou a to je pro člověka zavazující. Já chápu pocity těch, kteří jsou teď obelháni a jejich práva naprosto pošlapána," uvedla Dernerová.

Právníci: Jde o populistické gesto, projev politického postoje

Samotní právníci si už však tak jistí nejsou. Děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch se přiklání k názoru předsedy Ústavního soudu. "Zdá se mi to také jako problém, protože podle mě nemají aktivní legitimaci k takovému návrhu," říká Gerloch.

Podle dalšího odborníka na Ústavu Vladimíra Balaše jde spíše o projev politického postoje, na který mají senátoři plné právo. "Bude záležet na tom, jestli Ústavní soud věc posoudí restriktivně, nebo extenzivně. Tedy zda amnestie je právním aktem, o kterém mluví ústava," říká Balaš.

S tím souhlasí i Gerloch. "Amnestie sice vyšla ve Sbírce zákonů, ale je otázkou, jestli ji soud označí za rozhodnutí prezidenta, které přezkoumávat nemůže, nebo za jiný právní předpis, o jehož zrušení rozhodnout může," dodává děkan pražských práv.

Argentina a amnestie

Podle senátorky Dernerové v Česku díky amnestii probíhá "morální genocida". Vyjádření použila, ve chvíli, kdy upozorňovala, že amnestii soud zvrátil před několika lety například v Argentině. Tam se ovšem zpovídaly bývalé špičky tamější politiky z genocidy (více více o zastavení amnestie čtěte zde).

"Když to třeba ne zrovna kulantně přirovnám, tak by se dalo říci, že u nás nyní běží genocida morální. Protože kolik lidí bylo poškozeno a je jim vlastně ubráno právo na spravedlivý proces. To je velmi špatně," uvedla Dernerová v Rádiu Impuls.

O Argentině hovořil o víkendu na Prima Family i předseda Ústavního soudu Rychetský. "V dějinách lidstva je znám jediný případ, ale to jde o úplně jinou kulturu a jinou situaci, kdy Nejvyšší soud Argentiny zrušil amnestii, ale ta dopadala skutečně na zločince, na genocidu, na ty masové vraždy v tom předchozím fašistickém režimu," uvedl.

Ještě dál pak jde advokát Jaroslav Ortman. Podle něj je návrh na zrušení druhého článku amnestie populistické gesto bez jakékoliv šance na úspěch. "Právo podat návrh na zrušení amnestie jim podle mého nepřísluší. Návrh je neprojednatelný, jde totiž o ústavní právo prezidenta. Jediné, co může Senát udělat, je, že v ústavě tuto jeho pravomoc okleští," domnívá se Ortman. Případné omezení by se nicméně podle něj vztahovalo až na příští hlavu státu.

Senátoři chtějí napadnout článek II amnestie. V něm prezident Václav Klaus zastavuje kauzy delší osmi let, u nichž viníkům hrozí maximálně deset let vězení. Žalobci, politici a média však upozornili, že kvůli tomu budou muset soudy zastavovat i velké hospodářské kauzy.

Dotknout by se mohla kauz vytunelovaného fondu Trend, konkurzů kolem soudce Jiřího Berky (kolik milionů může dostat na ušlém platu, čtěte zde) i manažerů vytunelovaného H-Systemu (koho z nich se amnestie týká, čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video