„Níže je uveden seznam jednotlivých skutků, které mají relevanci pro připravovanou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy. Některé ze skutků jsou hrubým porušením Ústavy samy o sobě s ohledem na intenzitu, kterou Ústavu porušují,“ uvedl na webu.
V podkladech jsou uvedeny také věci, které nejsou relevantní s ohledem na porušení Ústavy, ale vypovídají o motivech prezidenta, či skutky, k jejichž dodržování se prezident zavázal složením slibu a které porušuje.
Text „Bílé knihy“ vznikl podle instrukcí a pod dohledem důstojníků ruské zpravodajské služby KGB. Jednalo se o sborník, který autoritativně Čechům přikazoval, jak mají ruskou okupaci vnímat. |
Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka nicméně připomínají podklady senátora Lásky propagandu.
„Spisek senátora Lásky ideologicky připomíná takzvanou sovětskou Bílou knihu z roku 1968,“ odpověděl na dotaz redakce iDNES.cz.
Senátor dříve uvedl, že žaloba bude mít přibližně dvacet bodů, které se budou týkat chování a jednání prezidenta Zemana. Počet nyní představených bodů je téměř trojnásobný. Mezi nimi jsou například údajný pokus o ovlivňování soudů, přístup k sestavování vlády, zpochybňování tajných služeb, Zemanovy výroky či zasahování do případu vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina.
Senátor Václav Láska
Ve výčtu se také objevuje několik bodů týkajících se kontroverze kolem udílení stáních vyznamenání, kauzy ve jmenování profesorů – například u Martina C. Putny, Jiřího Fajta či Ivana Ošťádala. Láska připomíná také případ Jiřího Brady, kterému prezident odmítl udělit vyznamenání.
Láska z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 oznámil přípravu ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy na konci ledna. Poslední kapka tehdy podle něj byla Zemanova snaha zasahovat do rozhodování soudců.
K připravované žalobě se vyjádřil následně i ministr spravedlnost Jan Kněžínek (za ANO), podle něhož nemá šanci na úspěch. „Úprava v ústavě po zavedení přímé volby prezidenta je tak přísná, že nevidím prostor pro to, že by ta ústavní žaloba mohla být podána. Protože musí být dosaženo ústavní většiny jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně,“ řekl Kněžínek.
Co říká Ústava k možnosti sesadit prezidentaČlánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. |
