Senátor přiznal kontakty s agenty

  • 48
Nově zvolený senátor za KDU-ČSL Milan Špaček přiznal kontakty s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Na přímou otázku, zda s rozvědčíky v osmdesátých letech vědomě spolupracoval, odvětil: "Nespolupracoval jsem o nic víc než stovky, možná tisíce lidí, kteří jezdili ven jako já."

Minulý týden se přitom objevily informace, že lidovecký politik informoval vojenské špiony o emigrantech ve Spolkové republice Německo.

Špaček o víkendu vyhrál i v druhém kole senátních voleb na Znojemsku a teď podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

Nechal si také vystavit nové a čisté, tedy negativní lustrační vysvědčení. "Nikdy jsem jim nic nepodepsal," zdůrazňuje senátor.

S vojenskou kontrarozvědkou přišel do kontaktu, když pracoval na vojně jako lékař na letišti v Žatci. Zároveň chtěl jezdit do Německa za svým otcem, který emigroval po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

"Když jsem chtěl vyjet ven, zavolali si mě a řekli mi, že mají poznatky, že o mě má zájem cizí zpravodajská služba. A řekli mi, že po každé cestě do zahraničí mi budou volat, abych jim podal vysvětlení," řekl MF DNES nově zvolený senátor.

Špaček tvrdí, že nikdy neuvažoval o tom, že by se s vojenskou kontrarozvědkou o svých cestách do Německa nebavil. "Předpokládal jsem, že jsem ze zákona povinen vysvětlení podat," uvedl Špaček, který se do horní komory parlamentu po dvou letech vrací z pozice náměstka ministryně zdravotnictví.

Přední lidovečtí politici, šéf strany Miroslav Kalousek i místopředseda Jan Kasal, se Špačka zastávají a tvrdí, že jej kontakt s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou nediskredituje. "Znám ho jako čestného člověka, má moji absolutní důvěru," prohlásil Kalousek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video