Senátor varoval, že v případě Andreje Babiše může hrozit zneplatnění budoucího evropského rozpočtu, pokud se bude český premiér jednání o financích účastnit. Žádal tak vyloučení Babiše z důvodu možného střetu zájmů ze zasedání týkajících se přijímání víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2021 až 2027.
Wagenknecht se tak obrátil na tribunál Soudního dvora Evropské unie s žalobou proti Evropské radě a její nečinnosti spočívající v tom, že v rozporu s pravidly unijního práva nejednala v souladu s jeho žádostí. Tedy že nevyloučila Andreje Babiše.
Druhý nejvyšší soud EU však jeho žalobu zamítl a označil ji za nepřípustnou a neopodstatněnou.
„Tribunál uvedl, že Evropská rada každopádně nemá žádný prostor pro uvážení při pozvání hlav států nebo předsedů vlád členských států na svá zasedání,“ píše se v tiskové zprávě k zamítnutí.
Evropská rada postupovala správně
„Konkrétně vzhledem k neexistenci upřesnění k tomuto bodu ve Smlouvě o EU měl Tribunál za to, že za přijetí vnitrostátních opatření, včetně ústavních, která umožní určit, zda mají být členské státy na zasedáních Evropské rady zastoupeny hlavami těchto států, nebo jejich předsedy vlád, jsou odpovědné členské státy,“ stojí v dokumentu.
Podle něj pouze členské státy mají pravomoc určit, zda je na zasedáních Evropské rady bude zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády. Pouze státy také mohou podle soudu stanovit důvody, proč by je některý z vrcholných činitelů nemohl na zasedáních zastupovat. Podle soudu tak Evropská rada postupovala správně, když Babiše ze svých jednání nevyloučila.
„Nižší Tribunál Evropského soudního dvora se odmítl zabývat střetem zájmů pana premiéra. Vydal usnesení, ve kterém uvádí, že nemám právní legitimaci žalobu na porušování evropského práva podat. Podle textu je možné, aby takovou žalobu podal pouze členský stát, tedy stát Česka republika, o které rozhoduje pan premiér, který ve střetu zájmu je. Nižší Tribunál uvádí, že je věcí členského státu, koho posílá na jednání Evropské rady, tedy i někoho kdo porušuje evropské právo,“ reagoval senátor s tím, že kvůli odůvodnění podá odvolání k plénu Evropského soudního dvora.
Wagenknecht loni v červnu dopisem požádal Evropskou radu, aby Babiše vyloučila ze zasedání z loňského 20. června a z budoucích zasedání věnovaných víceletému rozpočtu EU. Žádost se zakládala na údajném střetu zájmů českého předsedy vlády vzhledem k jeho osobním a rodinným zájmům v podnicích skupiny Agrofert. Tyto podniky jsou příjemci dotací z unijního rozpočtu.
Vyloučit jej nemůže
Evropská rada v odpovědi poukázala na to, že Smlouva o EU neměnitelně zakotvuje složení Evropské rady a otázka, zda má ten který členský stát zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády, spadá výlučně do působnosti vnitrostátního ústavního práva. Rada konstatovala, že nemůže českého předsedu vlády ze svého jednání vyloučit.
Wagenknecht se s tímto vysvětlením nespokojil a podal k soudu EU žalobu i s poukazem na pravidla o ochraně finančních zájmů EU. Unijní soud však podle své tiskové zprávy mimo jiné konstatoval, že nebyla splněna podmínka, že žalujícího se opatření požadovaná od Evropské rady musí bezprostředně a osobně týkat.
Podle loňské unijní auditní zprávy, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, se Babiš nachází ve střetu zájmů a má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Právě s poukazem na svěřenské fondy ale Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá.
Babiš na summitech EU zastupuje Česko a může například rozhodovat o výši přímých zemědělských dotací, z nichž může prostřednictvím holdingu Agrofert sám profitovat, upozornil dříve senátor Wagenknecht.
Wagenknecht v letech 2014 a 2015 působil jako Babišův náměstek na ministerstvu financí, ale po 16 měsících kvůli vzájemným neshodám skončil. Senátor se také letos obrátil na Nejvyšší správní soud kvůli evropským volbám. Podle něj mělo hnutí ANO díky mediálnímu podnikání koncernu Agrofert výhodnější postavení. Soud žalobu zamítl, Wagenknecht se poté obrátil na Ústavní soud.
