Hlavní závěry průzkumu:
* Souboje v druhém
kole mohou být dramatické a velmi těsné, rozhodne volební účast* Jasnými favority jsou ve svých obvodech Richard Falbr a Dagmar Lastovecká, pravděpodobně vyhraje i předlistopadový místopředseda ČNR Josef Kaňa
* Nezávislí kandidáti jsou prakticky bez šancí
Jedním z překvapivých výsledků jsou téměř vyrovnané šance kandidátů Občanské demokratické strany, sociálních demokratů i čtyřkoalice (tedy Unie svobody, lidovců, ODA a Demokratické unie) na postoupení do druhého kola, které podle průzkumu teprve rozhodne o vítězi senátních voleb.
"Musím přiznat, že výsledek čtyřkoalice, která má naději na postoupení ve dvaceti ze sedmadvaceti obvodů, mě trochu zaskočil. Přece jen se v posledních týdnech zdálo, že čtyřkoalici došel dech a jaksi se vytratila," potvrdil ředitel agentury STEM Jan Hartl.
ODS má podle výzkumu šanci postoupit v pětadvaceti a ČSSD ve čtyřiadvaceti obvodech. Komunisté pouze ve dvou (Mělník, Bruntál). Nezávislí kandidáti jsou podle průzkumu naprosto bez šancí.
Ředitel STEM upozornil, že výsledky průzkumu vycházejí z toho, že k volbám v prvním kole přijde zhruba šedeseát procent voličů a v druhém kole o patnáct procent méně. Jakmile by ve skutečnosti k volbám přišlo výrazně více, anebo naopak mnohem méně lidí, výsledky průzkumu by vzaly zasvé. "Jakmile by nastal někde výkyv, například přijde-li v Mostě k volbám více nezaměstnaných horníků, mohl by být Richard Falvbr zvolen už v prvním kole," připustil Hartl.
Nižší účast pro druhé kolo vychází ze dvou faktorů: někteří lidé se prvního kola příští pátek a sobotu zúčastní jen proto, že je narozdíl od kola druhého spojené i s komunálními volbami. Jiní zase rovnou přiznali, že nepostoupí-li do druhého kola jejich kandidát, další víkend už k urnám nepůjdou.
Pravděpodobné vítěze lze určit v 17 z 27 obvodů
STEM se v průzkumu podařilo určit pravděpodobného vítěze senátních voleb v sedmnácti ze sedmadvaceti volebních obvodů, ve kterých se letos senátní volby konají.
Podle propočtů STEM je mezi nimi osm kandidátů z ODS, pět zástupců čtyřkoalice a čtyři kandidáti sociální demokracie. V dalších deseti obvodech není situace natolik jednoznačná, aby bylo možné z výzkumu tipovat, který z uchazečů o senátorské křeslo nejspíš zvítězí.
|
Vyhlídky hlavních stran na zisk mandátů ve 27 senátních obvodech | ||
| Strana | Kandidáti se šancí postoupit do druhého kola | Favorité na vítězství ve druhém kole |
| ODS | 25 | 8 |
| ČSSD | 24 | 4 |
| Čtyřkoalice | 20 | 5 |
| KSČM | 2 | 0 |
Mezi kandidáty ODS mají už dnes šanci zvítězit tito: Vladimír Kulhánek (Karlovy Vary), Pavel Eybert (Tábor), Václav Mencl (Praha 11), Milan Kondr (Praha 10), Jaroslav Horák (Mělník), Přemysl Sobotka (Liberec), Jiří Liška (Jičín) a Dagmar Lastovecká (Brno-město).
Z kandidátů ČSSD jsou podle průzkumu favority: Richard Falbr (Most), Jan Schmidt (Ústí nad Labem), Jiří Dener (Nový Jičín) a Miroslav Doseděl (Frýdek-Místek).
Mezi kandidáty čtyřkoalice se jako vítězové jeví: Jiří Rückl (Beroun), Jan Ruml (Praha 6), Bohumil Čada (Ústí nad Orlicí), Václav Jehlička (Jihlava) a Josef Kaňa (Hodonín).
Z voleb vyjdou podle průzkumu naopak nejspíš poraženi například tito kandidáti:
- za ODS Milan Knížák (Beroun) a Jan Koukal (Praha 6),
- za čtyřkoalici Daniel Kroupa (Praha 11), Zuzana Roithová (Praha 10) či Luďek Zahradníček (Brno-město),
- za ČSSD František R. Čech (Jičín).
Čtyřkoalice může ve druhém kole posílit
Rozhodující pro výsledek voleb bude jednak volební účast příznivců jednotlivých stran, jednak jejich rozhodnutí v druhém kole, pokud se právě jejich kandidát do něj nedostane.
"Mezi voliči, kteří jsou již dnes pevně rozhodnuti se prvního kola zúčastnit, dominují příznivci ODS," uvedl Hartl.
Naopak čtyřkoalice může mít jinou výhodu: "Pokud projdou kandidáti čtyřkoalice do druhé kola, budou se podle současných dat moci v duelu s protivníky z ODS, nebo ČSSD opřít o širší podporu než jejich soupeři," předpovídá Hartl. Jinými slovy - postoupí-li v některém obvodu do druhého kola kandidáti ODS a čtyřkoalice, dočká se právě zástupce čtyřkoalice větší podpory například od voličů ČSSD, než kandidát Klausovy strany. Z celého souboru voličů, kteří jsou odhodláni přehodnotit volbu z prvního kola, by měli kandidáti čtyřkoalice naději získat 29 procent hlasů, uchazeči nominovaní ČSSD 23 procent, kandidáti ODS 16 procent a případní finalisté z řad KSČM devět procent hlasů.
V modelových situacích se podle STEM prozatím ukazuje, že stoupenci ODS by ve finálovém duelu kandidátů čtyřkoalice a ČSSD jednoznačně podpořili kandidáta pravice – tedy čtyřkoalice. Totéž platí, ikdyž v poněkud slabší míře, i naopak: sympatizanti čtyřkoalice by v souboji ČSSD a ODS podpořili spíše uchazeče ODS.
Kandidáti ČSSD ve druhém kole budou moci počítat s podporou voličů KSČM, ať už bude finálovým soupeřem kdokoli z pravice. Tyto přesuny hlasů se vzájemně vyrovnávají – zdá se tak, že souboj o vítězství v druhém kole může být dramatický a velmi těsný.
MF DNES při zadávání této otázky zajímalo, jak bude fungovat opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS - zda tedy voliči jedné ze smluvních stran, neuspěje-li jejich favorit, podpoří kandidáta druhé smluvní strany. Výzkum tuto spekulaci tedy nepotvrdil.
Politici výsledky nepřeceňují
"Výzkumy nijak nepřeceňujeme a svému úspěchu ve volbách věříme." Tak zněla unisono odpověď všech politiků, které MF DNES po obdržení výsledků průzkumu oslovila.
Jan Ruml, předseda Unie svobody: "Samozřejmě, že mě ta čísla potěšila. nicméně je nijak nepřeceňuji, protože jsou to jenom čísla. Jsou sice docela příjemná, ale nesmíme se zastavit."
Jan Koukal, kandidát za ODS: "Kdybych průzkumu věřil, tak bych se voleb zřejmě neúčastnil. Myslím, že rozhodující bude nepochybně až druhé kolo. My jsme navíc začali s kampaní trošku později, takže její výsledky zatím nejsou příliš vidět."
Miloš Zeman, předseda ČSSD: "Po zkušenostech s odhady ve volbách v roce 1996 a zejména letos, kdy se autoři průzkumů vždy mýlili, mám zásadní nedůvěru v kvalitu průzkumů veřejného mínění. A to zcela nezávisle na tom, zda jsou tyto průzkumy pro ČSSD příznivé nebo nepříznivé."
Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS: "O volbách rozhodují vždycky výsledky a nikoli předvolební výzkumy. Před dvěma lety byly výsledky v prvním kole velmi dobré a pak se ukázalo, že všechno je jinak."Jan Kasal, úřadující předseda KDU-ČSL: "Myslím, že to zhruba odpovídá tomu, co jsem očekával. Naši kandidáti určitě zabodují. Myslím, že osm nebo devět z nich postoupí z prvního kola a z nich sedm nakonec ve svých obvodech vyhraje."
Předpokládaná volební účast
Hartl odhaduje, že ke druhému kolu přijde voličů patrně mnohem méně. “Současná data naznačují, že úbytek by mohl dosáhnout asi 15 procent v porovnání s kolem prvním. ´Odpad´ by podle výpovědí dorázaných měl postihnout všechny parlamentní strany téměř stejně, což je ovšem teoretická úvaha, která nemůže zachytit skutečnou pozici před druhým kolem, do něhož se nekvalifikuje stejný počet kandidátů těchto stran.
Nejodhodlanější jít k volbám jsou podle Hartla nadále stoupenci ODS, následuje ČSSD, v poslední době se posiluje i odhodlání příznivců čtyřkoalice. “Právě odlišná ´voličská disciplinovanost´ různých stranických táborů může zásadně rozhodnout konečný volební výsledek,” soudí Hartl.
Jak průzkum probíhal
Tazatelé STEM se 3. a 4. listopadu v průběhu 48 hodin dotázali téměř 11 825 voličů v 27 obvodech, kde se budou konat senátní volby, to znamená přibližně 440 lidí v každém obvodu. V roce 1996 uskutečnila agentura Factum podobný předvolební průzkum, kterého se zúčastnilo 12 961 občanů, ovšem ve všech 81 volebních obvodech.
STEM se senátními volbami zabýval velmi systematicky již v roce 1996. Vedle panelových šetření v rozsahu 1200 respondentů, ve kterém byli opakovaně dotazováni stejní jedinci, připravil také "mamutí" výzkum mapující průběh senátních voleb na nebývale rozsáhlém souboru respondentů. Dotázáno bylo 25 000 respondentů ve 40 senátních obvodech.
Metodika současného výzkumu STEM byla následující. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru, to znamená, že tazatelé provedli v určité lokalitě - obci daný počet osobních rozhovorů podle zadaných výběrových parametrů (lokalita, pohlaví, věk, vzdělání, ekonomická aktivita). Polovina respondentů byla dotazována v domácnosti, polovina ve veřejných prostorech, na ulici. Akce se zúčastnilo 277 školených tazatelů z celé republiky. Zjištěné výsledky jsou reprezentativní pro dané senátní obvody.
Výzkum byl zaměřen na zjištění postavení politických stran v nadcházejících senátních volbách, a to na základě preferencí jednotlivých kandidátů v daných senátních obvodech. Respondentům byla předložena karta se jmény kandidátů v abecedním pořádku a se jménem strany, za kterou kandidují. Výzkum dále zjišťoval předpokládanou volební účast v senátních volbách, tydy jak jsou lidé ochotni se zúčastnit prvního a případně druhého kola voleb. Respondentům byla rovněž položena otázka, kterého kandidáta by volili ve druhém kole v případě, že jejich kanddidát by v prvním kole neprošel. Na základě této otázky je možné učinit přesnější odhad konečného výsledku.
Zjištěné výsledky mapují nálady obyvatel 8 dní před začátkem prvního kola senátních voleb. Konečné výsledky voleb však mohou být ovlivněny nejen závěrem volební kampaně, v němž se ještě budou politické strany a jejich kandidáti snažit oslovit další voliče, ale také přehodnocováním volebního rozhodnutí ve druhém kole. Z rozsáhlého výzkumu STEM v období senátních voleb v roce 1996 totiž vyplývá, že čtvrtina občanů své rozhodnutí z prvního kola zásadně přehodnotí. Volební výsledky budou rovněž silně záviset na volební účasti.
