Část senátorů chtěla do zákona přidat možnost korespondenční volby, ale úpravu volebních pravidel musí schválit obě komory parlamentu ve stejném znění. Neexistuje možnost, že by poslanci Senát přehlasovali, jak je tomu u běžných návrhů zákonů.
„Korespondenční volbu má ve svém programovém prohlášení i současná vláda,“ argumentoval senátor Marek Hilšer. Dodal, že v zahraničí se v době voleb pohybuje 300 až 500 tisíc českých občanů, kteří sice mají volební právo, ale nemohou ho uplatňovat, a že korespondenční volbu má 24 států Evropské unie, zatímco jen tři (včetně Česka nemají).
Senátoři ale schválili úpravu volebního zákona oproti senátní verzi beze změn. „Bereme tento návrh jako maximální dosažitelný kompromis,“ řekl Zdeněk Hraba z klubu Starostů a nezávislých.
„Je nám velice líto, že ve Sněmovně neprošel ani jeden návrh na korespondenční volbu, ale také velice dobře vnímáme i aktuální politickou situaci. Nerozumím postoji 14 senátorů z klubu STAN, nezaznamenal jsem, že klub ANO ve Sněmovně změnil názor na korespondenční volbu,“ řekl na šéf senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra na adresu Hilšera a jeho třinácti kolegů, kteří chtějí korespondenční volbu již nyní protlačit.
V únoru ze zákona na popud menších stran Ústavní soud vyškrtl pravidla pro koalice i způsob rozdělování mandátů mezi stranami po volbách za použití d’Hondtovy metody. Za příliš přísné vůči malým stranám označil aditivní kvórum, kdy koalice dvou stran dosud musela překročit 10 procent a tří stran dokonce 15 procent hlasů.
Zůstane zachováno 14 volebních krajů. Mandáty se v každém regionu mají přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ovšem mírněji než podle původní d´Hondtovy metody.
Pět opozičních stran (Piráti, STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09) chce po přijetí úpravy volebního zákona jednat o možnosti rozpuštění Sněmovny a předčasných voleb, které by mohly být již začátkem července, kdyby se pro rozpuštění Sněmovny našlo nejméně 120 hlasů.
